Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tak tleskají hlavně za to, že byl schopen rychle propustit přes 20 tisíc lidí

Spoluzakladatel a šéf Mety, matky Facebooku, letos bohatne jako nikdo jiný. Mark Zuckerberg od začátku roku rozhojnil své jmění o v přepočtu zhruba 980 miliard korun. To je suma, jež přesahuje polovinu letos plánovaných příjmů českého státního rozpočtu. Zuckerberg tak zažívá comeback mezi ty světově vůbec nejbohatší. Celkově totiž jeho jmění činí bezmála čtyři biliony korun, což jej momentálně řadí na čtvrtou příčku globálně nejbohatších lidí. Více už má jen Elon Musk, Jeff Bezos a Bernard Arnault. 

Převážnou část letošního nárůstu Zuckerbergova bohatství má na svědomí včerejšek. Za jediný den totiž „Zuck“ zbohatl o 650 miliard korun. Meta je totiž – společně s Amazonem – jasným vítězem nejnovější výsledkové sezóny v USA. Výrazně překonala očekávání analytiků. Nečekaně dobré výsledky odráží zejména fakt, že Meta se byla schopna zbavit desítek tisíc zaměstnanců. To firmě uvolňuje peníze, které využije na dodatečný odkup svých akcií, a to v objemu v přepočtu za takřka 1,2 bilionu korun, a také na svoji historicky vůbec první výplatu dividendy.

Akcie Mety včera v reakci na zveřejnění výsledků poskočily o dvacet procent, na historicky rekordní úroveň takřka 475 dolarů za kus. Tržní hodnota firmy tím pádem vzrostla o bezmála 4,6 bilionu korun, což představuje největší jednodenní nárůst hodnoty kterékoli firmy v historii. 

Přitom začátkem listopadu 2022 se Zuckerbergovo bohatství smrsklo pod „pouhých“ 870 miliard korun, dle tehdejšího kursu české měny k dolaru. Jenže poté, co se zbavil 21 tisíc pracovníků, akcie Mety loni takřka ztrojnásobily svoji cenu, takže Zuckerberg je dnes přibližně 4,5krát bohatší než právě v listopadu 2022 (viz graf níže).

Samozřejmě, i z těchto prudkých výkyvů je patrné, že takto měřené bohatství je spíše teoretickou, „papírovou“ hodnotou. Aby Zuckerberg mohl s těmito penězi disponovat, musel by pochopitelně nejdříve své akcie Mety prodat – drží jich zhruba 350 milionů. Pokud by ovšem tak velký „balík“ akcií prodával, než by tak stihl učinit, jejich cena by možná i velmi dramaticky klesla. Investoři se se totiž začali tázat, proč prodává. Nabyli by dojmu, že Zuckerberg ví něco špatného, co oni ne, a raději by se – alespoň někteří z nich – začali akcií zbavovat také, čímž by propad ceny jedině umocnili. 

Nicméně oznámená výplata dividendy Mety umožňuje Zuckerbergovi brát si z Mety „kapesné“ celkem pohodlně, aniž by rozkymácel cenu akcie. Meta společně s nečekaně dobrými výsledky ve čtvrtek oznámila i to, že právě bude vyplácet dividendu, a to čtvrtletně ve výši 50 centů na akcii. Zuckerberg si tak každé čtvrtletí přijde na zhruba 175 milionů dolarů neboli více než čtyři miliardy korun. Ročně tak může počítat s „kapesným“ z dividendy Mety v objemu v přepočtu 16,2 miliardy korun, což odpovídá mírně přes 44 milionů korun denně. S těmito penězi přitom už tedy může přímo a hned disponovat – musí je ovšem ještě zdanit, samozřejmě.

Meta se z velké části pro výplatu dividendy rozhodla proto, že při svých pokusech o akvizice jiných firem naráží na stále tužší odpor regulačních orgánů typu antimonopolních úřadů. Vlády a státy prostě „Zuckovi“ dávají stále zřetelněji najevo, že si příliš nepřejí další růst Mety. Narazil už před lety, když se snažil prosadit digitální měnu Facebooku, libru. Politici mu dali jasně najevo, že nejde o dobrý nápad.

Pochopitelně, Meta investuje dále, do umělé inteligence či metaversu. Zuckerbergovo nezvykle bobtnající bohatství ale kromě úspěšně provedeného řezu v podobě propuštění oněch více než dvou desítek tisíc lidí odráží také právě stále neprostupnější hradbu státních regulací. Ty mu znemožňují další masivní akvizice a investice, pročež dané peníze raději vydá za zpětný odkup akcií nebo při právě při výplatě dividendy.

Související

Více souvisejících

Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) Facebook Meta Platforms

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy