Ekonomická krize na obzoru? Čína táhne svět ke dnu

New York/Šanghaj - Rekordním propadem zahájily nový týden čínské akcie a jejich hlavní indexy ztratily přes osm procent, což je nejvíc za osm a půl roku. Akciové burzy padaly v celé Asii a navázaly na páteční globální výprodej vyvolaný nepříznivými údaji z čínské ekonomiky.

Šanghajská akciová burza zažila nejhlubší jednodenní ztrátu od roku 2007. Přišla tím už o všechny letošní vysoké zisky. Minulý týden světové burzy zažily nejhorší týden v tomto roce. Globální výprodej spustila zpráva o prohlubujícím se poklesu aktivity v čínském průmyslu, která prohloubila obavy z dalšího zpomalování růstu druhé největší světové ekonomiky.

Peking po vysokých ztrátách z minulého týdne o víkendu proti výprodeji na trhu nijak významně nezasáhl. Mnozí investoři čekali, že centrální banka například sníží povinné minimální rezervy komerčních bank, aby uvolnila dodatečné peníze pro nákupy akcií a úvěry do ochabujícího průmyslu. Peking pouze oficiálně povolil penzijním fondům nakupovat akcie, což signalizoval už dřív.

Pád čínských akcií se promítl do silných ztrát na ostatních asijských burzách. Pod vlivem dalšího propadu na čínských burzách zahájily dnes prudkým poklesem i evropské akciové trhy. Pokračuje také pokles cen komodit v čele s ropou, což je trh, který v poslední době sráží zejména ochabování čínské poptávky. Barel dnes v přepočtu stojí 925 korun, ještě před rokem přitom vyšel na 2500.

Ztráty se projevují u nadnárodních společností i jednotlivců. Před čtrnácti dny přistoupila Čína k devalvaci měny a hodnota akcií tak klesla o neuvěřitelných pět trilionů dolarů. Nadnárodní podniky za tu dobu přišly o 230 miliard dolarů (v přepočtu asi 5 a půl bilionů korun).

O ohromné sumy přicházejí i nejbohatší lidé světa, každý den se jedná o desítky miliard dolarů. Například zakladatel Microsoftu Bill Gates přišel v uplynulých dnech o 1,4 miliardy dolarů (33,6 miliard korun), šéfovi Facebooku Marku Zuckerbergovi se zase účet ztenčil o 1,9 miliard dolarů (45 miliard korun).

Zpomalování hospodářského růstu v Číně by ale mělo mít pouze omezené dopady na německou ekonomiku. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí německého ministerstva hospodářství. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.

"Sledujeme vývoj v Číně velmi pozorně. Bezprostřední důsledky pro německou ekonomiku by však měly být omezené," řekla mluvčí. "Vývoz do Číny je pro německou ekonomiku důležitý, jeho podíl (na celkovém exportu) však činí pouze 6,6 procenta," dodala. Upozornila, že hlavním motorem růstu německého exportu je nyní poptávka v Evropské unii.

Německá centrální banka Bundesbank minulý týden uvedla, že německá ekonomika bude ve druhém pololetí pokračovat v růstu díky stoupající domácí spotřebě i exportu. Současně však varovala, že vyhlídky světové ekonomiky zastiňuje riziko prudkého zpomalení hospodářského růstu v Číně.

Související

Více souvisejících

Čína Burza NYSE Ekonomika

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy