Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
Co je jisté – Rusko se nestane pod Putinovým vedením demokratickou zemí a patrně nepřestane válčit na Ukrajině. Samotný základ demokracie je v rozdílech – a to nejen mezi voliči, ale také mezi lidmi, kteří se ucházejí o jejich mandát. Střídání demokraticky zvolených zástupců je to, co odlišuje demokracii od jiných režimů. Jelikož si Putin chce uzmout dalších šest, respektive dvanáct let, tak o demokracii nemůže být řeč.
Ukončí ale Putin válku na Ukrajině? Dle dosavadního vývoje se to nezdá jako pravděpodobný scénář. Kyjev se bude bránit ještě hodně dlouho a není ani jisté, co vše vydrží Rusko samotné. Stejně dobře jako ruská ekonomika se může rozpadnout i samotná Putinova moc – což je pro Rusko paradoxně černý scénář.
Mocenské vakuum v Kremlu by znamenalo ohrožení nejen pro stabilitu a suverenitu Ruské federace, ale i pro svět samotný. Dosavadní koncentrace moci okolo Putina a jeho věrných znamená, že je armáda pod pevnou autoritativní kontrolou – včetně jaderných zbraní.
Kam tedy Rusko pod vedením Putina bude v příštích šesti letech směřovat? Demokracie ani mír nejsou možností. Všechno nasvědčuje tomu, že se Kreml bude nadále pokoušet ovlivňovat politiku nejen okolních zemí, ale i těch menších přímo v srdci Evropské unie, a to v čele s Českou republikou a Slovenskem. Bude více než vhodné se na scénář pokračovací hybridní války připravit – a stejně tak připravit i obranné kapacity NATO pro případ ozbrojené konfrontace, kterou Putin čím dál častěji vyhrožuje.
Bude tedy pokračovat přímé ohrožení soudržnosti Evropské unie a severoatlantických spojenců? Nevyhnutelně. Putin nezmění svou zahraniční politiku ze dne na den. A pokud ji někdy změní, tak rozhodně nebude vstřícnější. Z EU a NATO už si udělal velice mocné nepřátele a žádné urovnání vztahů určitě v plánu pro další dekádu není. A Putinův pocit ohrožení jistě nepřichází pouze ze Západu. Moc dobře si uvědomuje, že si Čína brousí zuby na posílení vlivu na Dálném východě – tedy tam, kde se rozkládá většina ruského území.
Do karet stárnoucího ruského prezidenta nehraje ani fakt, že se řada zemí chce od vlivu Moskvy oprostit. Ukrajinou počínaje, Kazachstánem a Arménií konče. Zbyl mu snad jediný skutečně věrný spojenec – Bělorusko, které v Evropě má jen extrémně slabý vliv. Během dalších šesti až dvanácti let se totiž může velice pravděpodobně stát, že Evropská unie bude bohatší o Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. Stejně tak Severoatlantická aliance.
Tím pádem můžeme odtušit, že politická mapa Evropy i světa bude po éře Vladimira Putina úplně jiná. Paradoxně se stane přesně to, proti čemu celou dobu bojoval a neváhal rozpoutávat války s pověstnou genocidní povahou.
Odchod Vladimira Putina do důchodu, ať už za šest nebo dvanáct let, nechá na světových mapách Ruskou federaci jako sirotka. Málokdo s ní bude chtít mít něco společného a elity uvnitř země se v nejlepším případě porvou o moc přímo v Kremlu. V tom horším případě zatáhnou do války celý svět. A to jen pro vlastní obohacení a moc.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , Vladimír Putin , Rusko , volby v Rusku , válka na Ukrajině , Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák