Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
RVHP existovala více než čtyři desetiletí, než byla na troskách někdejší sovětské zájmové sféry v koncem června 1991 rozpuštěna. K zakládajícím členům – Bulharsku, Československu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Sovětskému svazu – se brzy přidala Albánie, o rok později Východní Německo a s odstupem času i tři mimoevropské socialistické státy Mongolsko, Kuba a Vietnam.
Na papíře představovala RVHP rozsáhlý hospodářský prostor s výrazným potenciálem, který se ale v praxi nedařilo naplnit. Ostatně nejpozději ve druhé polovině padesátých let si sovětské vedení uvědomilo, že dosavadní spolupráce členských zemí není efektivní a je záhodno pokusit se proměnit její mechanismy. Výrazným impulzem byly posuny v hospodářské integraci v západní Evropě, především založení Evropského hospodářského společenství v roce 1957, jednoho z pilířů, z něhož později vznikla dnešní Evropská unie (EU).
V té souvislosti připomeňme, že v posledních letech některé tuzemské veřejně činné postavy přirovnávaly EU právě k RVHP. Tato v zásadě čistě pejorativní komparace, k níž se uchýlili i čelní politici jako Václav Klaus nebo Andrej Babiš, má zpravidla za cíl získat si sympatie euroskepticky orientované části společnosti, případně zpochybnit přínos současného evropského integračního procesu. Co může v situaci, kdy antikomunismus zůstává pro nezanedbatelnou část českého obyvatelstva silným mobilizačním tématem, delegitimizovat EU víc než její ztotožnění s neefektivním předlistopadovým mocholech?
Účelovost a zároveň nepřípadnost kladení rovnítka mezi obě organizace dobře ukazuje mimo jiné skutečnost, že enormní kontrast mezi úspěchy západoevropské integrace a stagnujícími výsledky RVHP si ve své době uvědomovali sami vrcholní komunističtí představitelé. Lapidárně řečeno, RVHP se před rokem 1989 snažila mnohokrát inspirovat fungováním západoevropských hospodářských institucí, nikoliv naopak.
Vypovídající je v tomto směru situace z poloviny osmdesátých let. Na summitu RVHP v roce 1984 museli přítomní straničtí lídři otevřeně přiznat, že jejich země zaostávají za vyspělými západními ekonomikami jak v kvalitativních ukazatelích rozvoje, tak na poli vědy a techniky. Kritika výsledků, které přinášela tehdy více než třicetiletá spolupráce pod záštitou uvedené organizace, zesílila po nástupu Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu. Zdaleka nezaznívala pouze z tábora reformních komunistů – vznášeli ji i takoví dogmatici, jakými byli Wojciech Jaruzelski či Todor Živkov.
Pokusů o reformu RVHP proběhlo během její existence několik. Žádný nepřinesl výraznější úspěch. Podobně tomu bylo s velkými projekty, které se pod záštitou organizace v průběhu let realizovaly. V roce 1971 byl s velkou pompou zahájen Komplexní program dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace. To, že výrazně nezlepšil neutěšenou úroveň vzájemné kooperace ani konkurenceschopnost socialistických zemí ve vztahu k vyspělým tržním ekonomikám, musely po několika letech přiznat i samy členské státy.
Podobným krachem skončil Komplexní program vědecko-technického rozvoje členských států RVHP do roku 2000, který byl spuštěn pár měsíců po Gorbačovově nástupu. Přestože měl do konce milénia dostat socialistické země v mnoha oblastech „na světovou špičku“, v praxi k zásadnímu posílení vědecko-technologické spolupráce a úrovně nevedl. Důvod spočíval mimo jiné v tom, že část členských zemí si uvědomovala iluzornost vytýčených cílů a raději se pragmaticky orientovala na partnerství se západními ekonomickými subjekty. Do značné míry se projevila rezignace zemí RVHP na vizi stát se v budoucnu jedním z globálních hospodářských a technologických center. Smířily se s rolí semiperiferie, kterou je ostatně bývalé členské státy hrají i dlouhé roky po zrušení organizace.
Zmíněný bulharský vůdce Todor Živkov v roce 1987 na adresu RVHP prohlásil: „Jak to…že v západních zemích je svobodný pohyb pracovní síly, kapitálu a zboží a my jsme stále ve feudálním období rozvoje? Uvědomujeme si, co to všechno znamená?“ Skutečnost, že takto hovořil ortodoxní komunista Živkov, odrážela hloubku zklamání z uvedené organizace jen několik málo let před jejím zánikem.
Stav, kdy postkomunistické evropské země zůstávají z globálního hlediska v mnoha směrech semiperiferií, nelze přičíst malé ekonomické efektivitě dnešní EU, do které před dvaceti lety s velkými očekáváními vstupovaly. Naopak, kořeny tohoto zaostávání sahají právě k letitému dědictví nepříliš výkonného hospodářského modelu, který ztělesňovala právě RVHP. Ukazuje se, že zbavit se tohoto břemena je podstatně těžší, než v době jejího rozpuštění někteří soudili.
Autor je historik.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) , Sovětský svaz , Československo , Michail Gorbačov , historie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 57 minutami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 1 hodinou
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 3 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 4 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 5 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.
Zdroj: Libor Novák