ROZHOVOR | Film Narušitel? EuroZprávy.cz vyzpovídaly režiséra, prozradil řadu zajímavostí

ROZHOVOR – Chystaný snímek Narušitel o životních příbězích armádních letců socialistického Československa je kombinací kriminálního příběhu a historického dramatu. Hlavním sdělením je zobrazení lásky k létání a zamýšlení nad tím, co cesta za svobodou obnáší. Objeví se v něm složení známých tváří jako Jiří Dvořák, Veronika Arichteva či Stanislav Zindulka. Režisér David Balda poskytl serveru EuroZprávy.cz rozhovor, v němž se rozpovídal o natáčení, práci s herci nebo co by si měl divák z filmu odnést.

Váš první celovečerní film Narušitel bude mít 24. ledna premiéru. Jaké jsou vaše pocit teď, kdy už jsou téměř veškeré práce u konce?

Já mám pocity v podstatě stejně, jako celou dobu. Je to trochu očekávání a nejistoty, ale zároveň se velmi těším, až film na plátnech uvidím. Především z toho důvodu, že je to příběh, který by měl být publiku sdělen. Nejen samotná linka příběhu, ale i to, co je za ním – touha po svobodě a láska k létání.

Poslední klapka padla v prosinci minulého roku a poté jste se přesunul do střižny, kde jste snímku dával finální podobu. Jak náročné je natočit takový film? Pro laika se to často jeví jako snadná záležitost.

Je pravda, že málokdo z běžných diváků ví, jak vypadá celý proces výroby filmu – že se dělají barevné korekce obrazu, natáčejí se ruchy atd. Avšak každá z těchto částí má něco do sebe. Výroba filmu je sice zdlouhavá, ale o to zajímavější. Poznáváte nové lidi, kteří rozumí svému oboru a svou prací film zlepšují.

Inspirací ke vzniku filmu je příběh vašeho dědečka Vladislava Baldy– bývalého vojenského pilota, podplukovníka. Jak se vůbec zrodila myšlenka natočit film o letectví za Československa?

Já jsem totiž už o dědovi natočil, asi ve čtrnácti, takový krátký dokument. Létali jsme spolu po letištích, kde sloužil, nebo kde létal jako instruktor a celé mě to fascinovalo. Po nějaké době se ve mně zrodila myšlenka natočit film z leteckého prostředí a začal jsem se dědy více vyptávat. Ponořil jsem se více do životních příběhů jak dědy, tak jeho kamarádů a zjistil jsem, jak dobrá látka je to pro film a jak důležité sdělení se tím dá říct.

Z čeho jste čerpali se scenáristou Petrem Kultem ke vzniku scénáře? Kromě inspirace dědečkovým příběhem.

Ten příběh není věrnou kopií dědova života, je to jím pouze inspirované. Některé motivy jsme do příběhu zasadili ze svědectví dalších pilotů, kteří se s dědou znali.

Film se natáčel na malém letišti v Hořicích, na letišti v Hradčanech, nedaleko Mimoně nebo Hradci Králové. Jak dlouho celé natáčení trvalo?

Natáčení trvalo asi 36 dní. Začali jsme v polovině srpna 2017 a poslední klapka padla předposlední den roku 2017, od té doby je film v postprodukci.

Ve vašem filmu se objeví řada známých tváří jako Jiří Dvořák, Stanislav Zindulka nebo Veronika Arichteva. Jaká s nimi byla spolupráce? Jak k vám jako k mladému režisérovi přistupovali?

Spolupráce byla skvělá. Myslím, že se na tomto filmu sešla výborná parta herců a každý přinesl své obohacení nejen svou známou tváří, ale především svými kvalitami a přístupem. Velmi si všech vážím a jsem přesvědčen, že jsem vybral správně. Udržujeme kontakty i po natáčení a je to velmi příjemné.

Nedílnou součástí filmu je i hudba. Před několika dny vyšel videoklip k filmu s názvem „Nad světem“ od muzikanta Michala Hrůzy. Jak se vám s ním pracovalo?

Michal si film pustil a ihned ho pochopil a cítil v podstatě stejně jako já, což mě velmi potěšilo. To se určitě odrazilo i v písničce „Nad světem“, do které Michal vložil veškeré emoce, které jsem se snažil do filmu dát. S Jirkou Janouchem potom začali dělat i scénickou hudbu a myslím, že výsledek film hodně posunul.

Jaké je v tomto historickém filmu sdělení pro diváka? Co si může kromě lásky k létání odnést?

Je to film o útěku za svobodou, o težkém kontrastu mezi službou v armádě, chráněním vlasti a lásce k létání, které svobodu vlastně přináší. Film by měl nejen vzpomenout zločiny minulé doby, ale ukázat na piloty, kteří to neměli v této komplikované době jednoduché. Avšak nedůležitějším posláním filmu je dovést diváka k zamyšlení nad tím, co svoboda doopravdy je a jak bychom si jí měli vážit.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor David Balda film Narušitel Jiří Dvořák (herec)

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás

Návrh dohody o příměří v pásmu Gazy, s níž souhlasilo palestinské hnutí Hamás, má tři fáze a každá trvá 42 dní. Uvedl to v pondělí vysoce postavený představitel Hamásu Chalíl Hajjá v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Džazíra, píše agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Chřestýš

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že uspořádá cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Před několika dny Kreml rozzlobeně reagoval na komentáře vysokých západních představitelů o válce na Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl tlak mezinárodního společenství, které požaduje pozastavení válečného tažení v Pásmu Gazy. Podle agentur AP a DPA zdůraznil, že Izrael má schopnost bránit se sám, pokud bude potřeba.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy