Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Na konci války operovaly po boku postupující Rudé armády oddíly ruské kontrarozvědky Smerš/Směrš (Smrt špionům). Jejich cílem bylo zatknout osoby, které Moskva považovala za nepřátelské a ohrožující plánovanou sovětizaci dobytých území. V českých zemích to byli především Rusové a Ukrajinci, kteří emigrovali do Československa v rámci takzvané Ruské pomocné akce a také intelektuální a političtí představitelé podkarpatských Rusínů.
Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Výzkum zatím popsal 104 případů. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi sedmdesát.
K těm, kteří se vrátili, patřili například architekti Artemij Kornijčuk a Nikolaj Paškovskij. Po odvlečení byli oba odsouzeni na deset let, později se dostali znovu do Prahy. Mykola Galagan, jeden z představitelů ukrajinské emigrace, však zemřel v gulagu, stejně tak například volyňský rodák Petr Zlenko.
"Začátkem tohoto roku jsme požádali archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny o rešerši sedmdesáti vytipovaných osob ukrajinského původu, které byly uneseny v roce 1945 z Československa do SSSR," uvedla historička Anna Chlebina.
"Nalezené vyšetřovací spisy NKVD k čtyřiceti z nich zatím nemohly být kvůli epidemii koronaviru převezeny do našeho digitalizačního pracoviště ve Lvově a odeslány do Česka. Na základě již získaných spisů však můžeme odvodit, jak se zavlečenými Sověti zacházeli. Mnoho z nich totiž vyšetřování, případně práci v gulagu nepřežilo," uvedla.
Výzkum historiků z ÚSTR navázal na činnost, již zaniklého sdružení Oni byli první, které od 90. let usilovalo o připomínku lidí odvlečených do Sovětského svazu. V roce 2002 Česká republika přijala spoluzodpovědnost za osudy zavlečených a v 57 případech přiznala odškodnění. "Kdyby mělo sdružení Oni byli první přístup k ukrajinským archivům jako my, bylo by odškodněných zřejmě daleko více," poznamenal historik Jan Dvořák.
V SSSR se oběťmi politických procesů staly také tisíce československých občanů a krajanů žijících na sovětském území. Historici zdokumentovali 1230 poprav osob s českými kořeny, odehrály se především během Stalinova "Velkého teroru" na konci 30. let minulého století.
Tábory gulagu prošlo v letech 1930 až 1960 více než 10.000 Čechoslováků, tisíce jich leží v masových hrobech. I po jejich osudech pátrají tuzemští historici s pomocí kolegů z ukrajinských archivů.
Systematická digitalizace tamních dokumentů spjatých s Čechoslováky začala v roce 2016. V dubnu například ÚSTR získal kopie 74 spisů vyšetřovaných československých občanů a krajanů.
Související
Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne
Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR
ústr , Gulag , Československo , historie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil