Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních Čechách. Skutečnost, že se jedná o nejstarší kamenný hrad u nás, je všeobecně dobře známa. Jaké jsou však další „nej“ tohoto unikátního hradu?
Hrad Přimda, německy Burg Pfraumberg, dnes představuje pozoruhodnou, romanticky vyhlížející zříceninu středověkého hradu. Jedná se o jeden z mála hradů, kde se dodnes návštěvníci mohou seznámit s románským pevnostním stavitelstvím, neboť zachovaná část hradu představuje nejstarší stavební etapu. Mladší, především gotické přístavby v podobě opevnění, dalších obytných, hospodářských a provozních budov, např. stájí, se již nedochovaly.
I to lze zařadit mezi pomyslná „nej“ tohoto hradu. V České republice bychom sice našli celou řadu dalších v jádru románských hradů, např. Pražský hrad či Olomouc, ale přestavby a dostavby jsou u těchto objektů tolik citelné, že v dané hmotě románské jádro představuje jen drobnou část, kterou přehlušuje nános gotiky či baroka.
Mezi další „nej“ hradu Přimda jistě patří skutečnost, že se dle písemných zpráv jedná o starší kamennou stavbu, než kterou je Pražský hrad, který byl „po způsobu latinských měst“ přestavěn do kamenné podoby v roce 1135. O Přimdě můžeme hovořit spolehlivě k roku 1126, přičemž se nadále vede diskuze, zda v dané době došlo skutečně k přestavbě již staršího, v daných místech existujícího opevněného bodu, nebo spíše k novostavbě Přimdy v podobě dodnes dochované kamenné obytné věže, tzv. donjonu a románského opevnění. Starší hypotézy, že se o hradě Přimda zmiňuje již Kosmas k roku 1121, jsou dnes spíše odmítány.
S tím se pojí i odmítání starší teze o zakladatelské činnosti cizí, konkrétně německé vrchnosti v osobě Děpolda II. z Vohburku. V daném roce 1126 již hrad Přimda nevznikal ve zcela liduprázdné oblasti, neboť zde v posledních přibližně 10 letech docházelo ke kolonizaci z popudu kladrubského benediktinského kláštera. Za zakladatele je tak považován buď kníže Vladislav I. či spíše jeho nástupce kníže Soběslav I.
Z díla zakladatele hradu se dodnes dochovala nejstarší samostatně stojící románská fortifikační stavba. Ta navíc obsahuje nejstarší dochovanou vězeňskou celu. Již od počátku Přimda sloužila jako odlehlý kriminál a již ve 12. století zde byl hned dvakrát vězněn budoucí kníže Soběslav II. Asi nejslavnějším vězněm byl ale kralevic Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II.
Dochoval se zde i nejstarší, dodnes provozuschopný záchod, lépe řečeno prevét. V rámci obytné části věže pak zbytek nejstaršího známého krbu. Ten představoval hlavní zdroj tepla a ukazuje starší, méně hospodárný způsob vytápění na středověkých sídlech před nástupem kachlových kamen, která se u nás začínají rozšiřovat až během pokročilého 13. století.
Přimda také představuje jeden z nejvýše položených hradů u nás. Leží na stejnojmenném kopci s nadmořskou výškou 847 metrů. Mezi charakteristiky Přimdy patří i jedny z nejnáročnějších klimatických podmínek v hradním prostředí, dané polohou na vysokém, nechráněném kopci v prostoru Českého lesa.
Přimda také patří mezi nejdéle exitující, tedy provozované hrady u nás. Od 20. let 12. století si udržoval především svou vojenskou a strážní roli a to až do pokročilé 1. poloviny 16. století, kdy začínalo obecně docházet k opouštění starých, nepohodlných hradů a stěhování šlechty do pohodlnějších zámků. Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo i k bourání některých částí hradu.
K definitivnímu opuštění došlo před rokem 1609, kdy je Přimda uváděna jako rozbořená a pustá. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.
S touto poslední skutečností jsou spojeny i některá méně slavná „nej“, mezi něž patří ne zcela citlivé a podařené rekonstrukce hradu, zahájené již na konci 19. století a v různých etapách pokračující až do 70. let 20. století. Právě v poslední etapě došlo např. k necitlivému užití betonové injektáže, hrubé úpravě okolního terénu a k nedbalým úpravám věže, které způsobily zranění návštěvníků a dokonce i smrt. K bezpečnému zajištění objektu došlo až v 21. století.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , středověk , hrad Přimda
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 44 minutami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 1 hodinou
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 2 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 3 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 3 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 4 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 5 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 6 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 6 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 7 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 8 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 9 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 10 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 11 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 11 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 19 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva.
Zdroj: Jan Hrabě