Začátek podzimu se nese ve znamení sklizně. V tomto ročním období dozrávají jablka, hrušky nebo švestky, ale také vinné hrozny. Proto se podzimní měsíce pojí i s vinobraním, tedy s oslavami, při kterých víno teče proudem. Tento opojný nápoj má dlouhou historii.
Alkoholický nápoj z vinné révy znali už naši starověcí a pravěcí předci. Nejstarší doklady o znalosti vína pocházejí z oblasti Íránu, kde archeologové nalezli džbán z období 5. tisíciletí před naším letopočtem, v němž se zachovaly pozůstatky vinného nápoje. Ten se vyráběl i ve starých říších, jako byl Egypt nebo Mezopotámie. Zmínku o vínu bychom našli také v Bibli, konkrétně v knize Genesis, kde se píše o tom, že Noe po potopě zakládal vinice, a to někde na území dnešní Gruzie. V této souvislosti je jistě zajímavým faktem, že slovo „víno“ se odvozuje od gruzínského výrazu „gvino“.
Staří Řekové a Římané prý víno považovali za vůbec nejdůležitější nápoj, prokazatelně ho pili již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. V Řecku víno představovalo dar boha Dionýsa. Ten měl být podle legendy prvním člověkem pěstujícím vinnou révu. Řecko se brzy stalo říší pověstnou pro dobré víno, které se dováželo i do okolních zemí. Tak se dostalo i do Říma, kde vinařství vzkvétalo zejména po punských válkách, tedy někdy ve 2. století před naším letopočtem. Tehdy se toto odvětví stalo nejvýnosnějším v rámci zemědělské produkce.
Staří Řekové i Římané již znali několik odrůd a druhů vína, stejně tak využívali i více výrobních postupů. Nápoje dle potřeby sladili, aromatizovali, ochucovali nejrůznějším kořením nebo medem. Namísto dřevěných sudů se používaly velké keramické nádoby, kde se víno konzervovalo jednoduše pomocí slané mořské vody. Pro místní produkci se nápoj stáčel do zvláštních kožených měchů, víno na export se plnilo do hliněných amfor s úzkým hrdlem, uzávěrem a špičatým dnem. Tyto speciální nádoby se pak vkládaly do stojanů ve skladištích zásob jídla a pití.
Zprvu lidé využívali planě rostoucí vinné hrozny, postupem času se révu naučili pěstovat. Někteří badatelé se domnívají, že kromě Řeků a Římanů pěstovali víno i Keltové. Na našem území jsou však vinice doloženy až ze 7. století, a to z území jižní Moravy. V Čechách se pěstování vína prosadilo až v 9. a 10. století. Hlavní důvod zakládání vinic zde představovalo křesťanství, hrozny byly surovinou pro výrobu mešního vína. Podle dávné legendy prý sám svatý Václav sklízen révu a vyráběl z ní takové víno.
V průběhu středověku u nás vzniklo mnoho vinic, tehdy se víno také začalo „vylepšovat“ kořením. Víno však bylo vždy nápojem vyšších společenských vrstev, které si ho dopřávaly prakticky denně. Víno se také považovalo za lék na nejrůznější neduhy nebo se používalo při vaření. Přidávalo se třeba do polévek nebo kaší, bylo rovněž velmi častou přísadou omáček k masu. Ze 17. století pochází tento recept na vinnou polévku:
„Ustrouhej žemli a usmaž ji na přepouštěném másle. Dej ji do hrnečku, nalij na ni víno, rozmíchej, dej do ní šafrán, květ, zázvor, skořici a cukr. Uvař a jez.“
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 2 hodinami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 3 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 4 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 5 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 7 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 8 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 9 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 10 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 10 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 11 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák