Studie: Každodenní procházka může zabránit desetině předčasných úmrtí

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.

Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.

Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdne v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.

"Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte," říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.

Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek a je dobré pro srdce.

Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludek a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.

Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení týdne, a méně než jeden z deseti cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.

"Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou," říká Brage. "Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu," dodal.

Analýza v odborném časopise British Journal of Sports Medicine se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.

K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky či jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.

NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.

Související

Více souvisejících

zdraví Lidé

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy