KOMENTÁŘ | Jsme kvůli inflaci opravdu chudí? Začátek léta ukazuje něco jiného

Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.

Proč? Faktem totiž je, že třeba letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánujeme utratit v průměru 28 421 korun, což je meziročně zhruba o šest procent více. A co víc, lidem nevadí v útratách za dovolenou ani všeobecné zvyšování cen v letoviscích. Ale aby bylo jasno, rozhodně tím neříkám, že problém komplikací s placením vysokých životních nákladů kvůli inflaci, je něco, co se tak nějak dá podcenit. Všechno je prostě relativní.

Lež nebo pravda, správné názory, nebo prázdné výkřiky politické opozice, která proklamacemi o katastrofální chudobě v tuzemsku a údajném „nicnedělání“ vlády jen sbírá laciné body pro volby od lidí, kteří se cítí ohroženi nebo se přímo bojí kvůli nekončící ruské agresí na Ukrajině, která řádně přitápí pod kotel všeobecného zvyšování cen? Jak se to pak všechno srovná s těmi daty o vyšších útratách za dovolenou? Čísla sice říkají, že meziroční tempo inflace letos v květnu dosáhlo šestnácti procent, zatímco třeba ještě v loni v létě nebylo ani pětiprocentní, ale i přes palcové titulky o tom, kolik lidem ona zmiňovaná inflace vezme z příjmů, úspor a peněžních zásob, nikde zatím není moc vidět, že by výrazně klesala schopnost lidí nakupovat a utrácet, zkrátka výrazný propad kupní síly se nekoná. Jistě, můžete namítnout, že „průměr je jen průměr“ a že se přece najdou křiklavé případy, ve kterých lidé opravdu nemají ani na základní potraviny a tudíž, že to zas taková selanka není. A jistě budete mít pravdu. Ale…

Jsme zase u toho, že všechno je relativní. Když v lednu letošního roku vyšla Makroekonomická prognóza Ministerstva financí České republiky, počítalo se v ní mj. s růstem inflace na hodnotu 8,5 procenta. V lednu! Ale, jak známo, svět se v únoru zásadně změnil. A i když je už nyní reálná inflace dvojnásobná, neznamená to automaticky, že všichni rázem nebudeme mít vůbec na nic. A že bychom se proto měli bát výkřiků o katastrofální chudobě. (Vždyť je přece vykřikují často i ti, kteří mají bohaté zkušenosti s katastrofálním zadlužením českého státu, že…)

Podle citovaného průzkumu v útratách za letošní dovolené, který zveřejnila ČTK, chce (bez ohledu na cokoliv) vyrazit na letní pobyt sedm z deseti Čechů. Zmiňovaný zdroj říká, že ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit. 

Ale i přesto, že řada lidí v tuzemsku má vskutku s rostoucími náklady v rodinných rozpočtech vážné problémy, z dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) vyplývá, že v žebříčku zemí, a to nejen členských států Evropské unie, jejichž obyvatelé si nemohou dovolit koupit aspoň jeden týden dovolené ročně, patří Česku umístění v lepší části „pelotonu“. Jasně, že můžete říct, že letos budou ještě útraty za letní dovolenou, jak se říká ‒ vysoké i kdyby čert na koze jezdil, ale počkejme, co bude v zimě či na jaře příští roku… Raději si proto užijme letošní léto bez ohledu na to, jestli se budeme opalovat na pláži někde u moře, nebo jezdit na kole po českých horách, anebo budeme sedět doma v křesílku na balkoně. Ekonomie může sice být pro někoho divná věda, ale jedna z jejích klíčových teorií říká, že každodenní ekonomický život (cyklus), má své pravidelné části (chcete-li fáze). Takže - i tato, tedy ta krizová, určitě jednou skončí.

Související

Volební štáb hnutí ANO Komentář

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  
Robert Fico, slovenský premiér Komentář

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

Více souvisejících

komentář dovolená inflace cestování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy