Česká republika má ten zatím nejteplejší den roku za sebou. Teploty hravě vyrostly až k 38 stupňům a ačkoliv tropické třicítky budou pokračovat i tento týden, zatím se nezdá, že by rekordní sobotu překonaly. Jižní a východní Evropa se ale na rekordní teploty teprve připravuje. , protože přichází spalující vlna veder. Po Evropě se začala pohybovat tlaková výše nazvaná Cháron, která bude téměř jistě trhat rekordy. A Evropa díky ní může zažít nejteplejší léto v historii.
Jižní část Evropy spalují vedra už několik dní. V minulém týdnu teploty v Itálii atakovaly 40 °C, Řecko zaznamenalo teploty přesahující 40 °C, což přinutilo úřady uzavřít athénskou Akropoli. Tisíce lidí byly o víkendu evakuovány ve španělské La Palmě, když v důsledku stoupajících teplot zachvátil severozápad ostrova lesní požár. A řádění počasí nekončí.
Extrémní počasí má na svědomí takzvaná Cháronská anticyklóna, která se do Evropy tlačí ze severní Afriky. Jde o druhou vlnu veder za týden, poté, co minulé pondělí zasáhl Evropu meteorologický jev pojmenovaný Kerberos. Cháron slibuje vedra mnohem větší, části Itálie by mohly v nadcházejících dnech zaznamenat teploty přesahující 48 °C.
Pro vlny veder existuje v Americe termín "heat storm". V doslovném překladu z angličtiny by znamenal "tepelnou bouři" a popisuje situaci, kdy teploty tři dny po sobě neklesnou pod 100 °F, tedy 37.8 °C, na ploše větší než 10 tisíc čtverečních mil. Díky současným vedrům se tento termín začíná etablovat i do Evropy, protože nejvýstižněji popisuje, čím si některé státy procházejí.
Tlaková výše Kerberos začala na Sahaře a přesunula se přes severní Afriku až do Středomoří, kam přinesla tak horké počasí, že lide ve vedrech kolabovali. Jak upozornil server Euronews, řada států a měst se za poslední roky snažila na vlny veder připravit, a Kerbera ale nebyl připraven nikdo. A to meteorologové predikovali "pouze" teploty kolem 41 stupňů.
Cháron ale bude horší. Po Evropě se začal pohybovat v neděli a maxima dosáhne v úterý a ve středu. Podle Euronews by se italské ostrovy Sardinie a Sicílie mohly v nadcházejících dnech doslova vařit při 48 °C a podle Evropské vesmírné agentury (ESA) by mohly zaznamenat největší teploty, jaké kdy byly v Evropě zaznamenány.
Podle agentury Bloomberg vydalo italské ministerstvo zdravotnictví v neděli nouzové výstrahy pro 16 měst, včetně Říma, Florencie a Palerma, a doporučilo lidem, aby se v nejteplejších hodinách vyhýbali přímému slunečnímu záření. Prakticky by neměli vycházet z domu, protože Itálie loni patřila mezi horkem nejvíce postižené státy, kde v souvislosti s extrém vedrem zemřelo 18 000 lidí. Více než kdekoliv jinde v Evropě.
Vera ale zasáhnou i další přímořské státy. Španělská meteorologická služba uvedla, že teploměry by mohly potenciálně ukazovat až 45 °C, zejména v jihovýchodní oblasti Pyrenejského poloostrova, kde také platí varování před extrémním vedrem. Teplota země v některých částech země atakovala více než 60°C.
V Řecku mají podle předpovědi v příštích dnech na některých místech země dosáhnout teploty až 44 °C. Teploty na Kypru a v Turecku by také vystoupat na 42 °C a v Černé Hoře na 40 °C, zatímco Srbsko a Rumunsko už dnes čelí teplotám až 39 °C.
Meteorologové očekávají, že vlna veder potrvá do čtvrtka, přesto hrozí, že letošní červenec bude nejteplejším v historii. Ostatně i červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Loni Evropa zažila nejteplejší léto v historii, což přispělo k více než 60 000 úmrtím v 35 zemích. Letošní rok na tom může být ještě hůře.
Ne oteplování se podílí klimatické změny i El Niňo
K rekordním teplotám v červnu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, uvedl Copernicus. Hlavními projevy tohoto jevu jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.
Pomineme-li ekonomické dopady, ty klimatické ale zřejmě pocítí celý svět. Země se totiž nachází na samotné hranici globálního oteplování a hrozí, že El Niño posune klima za vytyčený milník. Země by se mohla oteplit o 1,5 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím, což je hranice, nad níž hrozí vlny veder, sucha, záplavy, zemědělská neúroda i vymírání druhů. K udržení oteplení pod tuto hranici se přihlásily téměř všechny země světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015.
Související
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
Počasí , evropa , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák