Mělo, či nemělo by konečně Česko přijmout Euro? Českým veřejným prostorem se znovu zdvihá debata o tomto kroku, a argumentuje se při ní z jedné i druhé strany poměrně emotivně a vyhroceně. Jaká je ale realita? A jaké jsou výhody a nevýhody zavedení, ale i zachování vlastní měny? Na tyto, ale i další otázky serveru EuroZprávy.cz, odpovídal Petr Musil, ekonom a člen Národní rozpočtové rady.
Nejdřív se – pro pořádek – zeptám na vaši osobní preferenci ohledně přijetí Eura. Není podle vašeho názoru už na čase, aby naše země přijala euro?
Já jsem ve vztahu k euru indiferentní. Nemám jasnou preferenci, protože jsem přesvědčen, že používání té či oné měny samo o sobě důležité, bavíme-li se o vlivu na životní úroveň. Náš blahobyt je primárně ovlivněn tím, jak budeme produktivní, jak budeme schopni přicházet s inovacemi, a budeme umět vyrábět užitečné věci a poskytovat užitečné služby, za které nám někdo bude ochoten platit. A jestli to bude v eurech, nebo v korunách, je jedno. Nehledě na to, že opět bude záležet na každém z nás, jakou měnou si za naše zboží a služby necháme zaplatit. Naše ekonomika se euroizuje tak či tak, bez ohledu na to, zda u nás oficiálně platí euro, nebo koruna.
Jaké jsou vlastně obecně výhody a nevýhody stavu, v němž si uprostřed globální ekonomiky malá země drží vlastní měnu?
Výhodou je možnost provádět vlastní měnovou politiku, protože jakmile se stanete součástí zóny s jinou měnou, nutně předáváte pravomoc centrální banky jinam. Dnes se česká měnová politika dělá v Praze. Pokud bychom přijali euro, česká měnová politika by se dělala ve Frankfurtu nad Mohanem, český hlas by byl mnohem slabší co do vlivu na úrokové sazby nebo nastavení dalších měnověpolitických nástrojů. Aby však autonomní měnová politika byla úspěšná, musí být prováděna správně.
Nechám bez komentáře, jak je tomu v našem případě. Mám na to sice svůj osobní pohled, ale zcela mi nepřísluší coby členovi instituce, která se zabývá rozpočtovou politikou, jej sdělovat veřejně. Mezi nevýhody nečlenství Česka v eurozóně pak patří nenulové transakční náklady související se směnou korun na eura a zpět, ať už při cestování do zahraničí nebo při obchodování s členskými zeměmi eurozóny. K těmto nákladům počítám i náklady na zajištění kursového rizika, pochopitelně.
Proč je v ČR podle vás podpora eura tak nízká? Podle loňského průzkumu CVVM je asi jen 22 procent lidí pro přijetí…
Těžko říci. Myslím, že Češi nemají důvod, aby na korunu zanevřeli. Chybí nám příběh, který by zdůvodňoval, proč korunu vyměnit za jinou měnu. Když se podíváte například na Itálii, tak tam je důvod, proč se zbavit liry, evidentní. Jiné země, jako třeba pobaltské státy, zase s členstvím v eurozóně spojují i nějaký svůj pocit ekonomické (a nejen ekonomické) bezpečnosti. Docela by mě zajímaly výsledky zmiňovaného průzkumu napříč věkovými skupinami. Jsem přesvědčen, že u mladé generace už jsou důvody lpění na koruně mnohem slabší, a tak i její podpora přijetí eura bude významnější než u generace, řekněme 60+.
Jak byste coby ekonom zhodnotil nejčastější obavy lidí z přijetí Eura, především pak to, že takový krok přinese zdražování?
Myslím, že u odpůrců eura je silně zakotvena obava, že kvůli euru by u nás řada věcí zdražila. Tady jsme zase u toho, že je zcela mylná linka, že platit korunou znamená mít všechno levné, a platit eurem znamená mít všechno dražší. Ostatně z tohoto omylu by nás už mohla konečně vyvést současná inflační epizoda.
Změnila by občanům ČR společná evropská měna postcovidovou inflaci, v případě že bychom tuto dobu prožívali s eury v kapse?
Stejně jako říkám, že euro nutně neznamená, že všechno zdraží, říkám, že přijetí eura ani neznamená, že by naše inflace po covidu byla výrazně nižší. Opět je třeba se dívat na data a na to, jak se inflace v rámci EU vyvíjela v posledních dvou letech. A všimli bychom si, že řadu měsíců byly na čele „inflačního žebříčku“ země, které také platily eurem, například Estonsko a další pobaltské státy. Nelze proto říci, že euro je z hlediska zajištění cenové stability nutně lepší měnou než česká koruna nebo polský zlotý.
Související
Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 27 minutami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 1 hodinou
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 1 hodinou
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 1 hodinou
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 2 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 3 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 3 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 4 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 5 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 5 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 5 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 6 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 6 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
před 8 hodinami
Počasí o víkendu bude typicky jarní, ukazuje předpověď
včera
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
včera
Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset
včera
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
včera
Širší vedení TOP 09 navrhlo do funkce ministra pro vědu Marka Ženíška
včera
Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že plánované vojenské cvičení, které zahrnuje nácvik použití taktických jaderných zbraní, není ničím neobvyklým. Informuje o tom agentura TASR.
Zdroj: Libor Novák