Po sprintu ovládl Fillon-Mailllet v Kontiolahti i stíhací závod. Dva Češi bodovali

Nedělním stíhacím závodem biatlonistů se uzavřel podnik biatlonového Světového poháru ve finském Kontiolahti a i ten, stejně jako sobotní mužský sprint, nakonec ovládl vedoucí muž Světového poháru Francouz Quentin Fillon Maillet. Závodu se zúčastnili i čtyři Češi, přičemž nejlepší z nich byl Michal Krčmář, který skončil jednadvacátý. O dvanáct pozic oproti startu si polešil Adam Václavík a 27. místo je tak pro něj nejlepším výsledkem v sezóně.

Favorizovaný Francouz Fillon-Maillet nejenže výtečně na trati běžel, ale vedle toho po celý závod bezchybně střílel. Nějaký čas udával tempo závod francouzský tandem, jelikož ve vedení nebyl jen Fillon-Maillet, ale i jeho krajan se startovním číslem šest Jacquelin. Bylo tomu tak i v polovině závodu, kdy si toto duo nakonec vypracovalo až padesátivteřinový náskok na Samuelssona.

Jako první se z českých reprezentantů na střelnici představil Krčmář, který však na první položce jednou chyboval. To jeho kolega Jakub Štvrtecký musel po první střelbě hned na dvě trestná kola, Václavík spolus Karlíkem se naopak mohli pochlubit čistou střelbou, díky keré se tak dostali v pořadí dopředu.

Když se závod přiblížil ke třetí zastávce na stadionu, tehdy se ocitli ve třetí desítce hned tři Češi. Karlík se pak dotahoval na bodovanou čtyřicítku. Na první stojce však všichni Češi udělali vždy po jedné minele a když tak první Češi absolvovali trestné kolo, Krčmář v tu chvíli figuroval na 22. pozici, jen tři místa před Václavíkem. Poslední střelba vestoje se pak vůbec nevydařila jejich kolegům Štvrteckému a Karlíkovi, kteří tak tedy mohli rázem zapomenout na nějaké slušné umístění.

Mezitím si suverénně nadále počínal Fillon-Maillet, jenž se stále ocital v čele. Přestože jeho krajan Jacquelin musel absolvovat jedno trestné kolo, i po návratu z něj se svého kolegy stále držel, skvělý závod pak předváděl Nor Christiansen, který se startovním číslem 24 byl rázem díky čisté střelbě třetí. Fillon-Maillet si jel svůj vlastní závod a tak mu nemusela ani vadit jeho poslední nepřesná střela.

Za ním se promíchalo pořadí závodníků a o stříbro tak najednou bojovala hned čtveřice biatlonistů. Další cenné kovy nakonec získali zkušenější ze startovního pole Němec Lesser a Ital Hofer a po roce si tak okusili chuť toho, jakéto je být zase na stupních vítězů.

Světový pohár biatlonistů v Kontiolahti (6.3.2022):

Stíhací závod mužů na 12,5 km:

1. Fillon Maillet (Francie) 32:55,0 (1)2. Lesser (Německo) +8,2 (0)3. Hofer (Itálie) +8,8 (1)4. Jacquelin (Francie) +22,6 (2)5. Christiansen (Norsko) +31,9 (0)6. Lägreid (Norsko) +51,1 (2)7. Bakken (Norsko) +1:02,9 (3)8. Andersen (Norsko) +1:03,9 (3)

...

21. Krčmář (ČR) +1:46,0 (3)27. Václavík (ČR) +2:32,2 (3)47. Štvrtecký (ČR) +4:15,3 (8)52. Karlík (ČR) +4:32,0 (6)

Související

Více souvisejících

Biatlon

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy