Co by se stalo, kdyby Země byla dvakrát tak velká? Změnu bychom velmi tvrdě pocítili na vlastní kůži

Přes všechny problém je Země ideálním místem pro život. Co by se ale stalo, kdyby se naše planeta najednou zvětšila a byla dvakrát tak velká? Náš život by to radikálně změnilo.

Pokud víte něco o prostoru a fyzice, pak víte, jak perfektně tvarovaná a umístěná Země je pokud jde o podmínky pro život. Mnoho vlastností, které naše planeta ležící ve sluneční soustavě má, nemůže být jen tak změněno. To znamená, že život tu bude i nadále bujet. Co by se ale stalo, kdyby k nějaké změně opravdu došlo?

V tuto chvíli se Země nachází v takové vzdálenosti od Slunce, kde není příliš horko, takže se voda nevypaří, ale ani příliš zima, takže voda nezmrzne. Jednoduše řešeno, nacházíme se v obyvatelné zóně., vysvětluje server interestingengineering.com.

Pokud by například Země byla dvakrát tak velká, lidstvo a příroda by čekaly opravdu drastické změny. V první řadě by se naprosto změnila gravitace. Země by byla osmkrát tak těžká a gravitace by byla by dvakrát silnější. Takže vaše váha by byla dvakrát větší. Bylo by proto mnohem obtížnější chodit - v podstatě by to bylo jako byste na zádech nosili ještě jednoho člověka jako jste vy. Byli byste velmi brzy unaveni.

Proto by se postupem času změnily i naše kosti. Například naše nohy by musely být mnohem silnější, aby dvojnásobnou váhu unesly. Jiná gravitace by ale nepůsobila problémy pouze lidem. Například stromy by se pod vlastní tíhou začaly hroutit a nové by už nerostly tak vysoko.

Přestože by se Země zvětšila, Měsíc by v ohrožení nebyl. Aby došlo k tomu, že bude měsíc roztrhán na cucky, by se musel dostat přes Rocheovu mez. To je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa – tedy Země. Pokud by se Měsíc dostal přes tuto mez, dopadal by na povrch Země déšť kamenů z Měsíce.

A čím víc větší Země bude, tím více na ní bude nestabilních prvků. To znamená, že se bude uvolňovat více tepla. Na Zemi by bylo mnohem více sopek a sopečných erupcí. A takový svět by zcela jistě nikdo nechtěl.

Související

Vyschlé popraskané dno jezera Lake Mead postiženého suchem 15. září 2022 v Boulder City v Nevadě. Jezero Mead, které se nachází u Las Vegas nedaleko hranic mezi Nevadou a Arizonou, zásobuje elektřinou několik částí Arizony, Kalifornie a Nevady a je také zdrojem vody pro venkovské, městské a kmenové oblasti na celém jihozápadě.

Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci

Podle studie provedené 29 vědci z osmi zemí, se Země nachází mimo bezpečný operační prostor pro lidstvo. Tento stav je důsledkem poškozování planety, nadměrného využívání přírodních zdrojů a znečištění. Studie ukázala, že bylo již překročeno šest z devíti planetárních limitů, a to v některých případech výrazně. Tato zjištění poukazují na naléhavou potřebu ochrany životního prostředí a udržitelnosti, aby se člověk mohl nadále bezpečně vyvíjet na této planetě.

Více souvisejících

Země vesmir fyzika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy