Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.
V 8:15 hodin 6. srpna 1945 Spojené státy shodili první atomovou bombu „Little Boy". Vybuchla o 43 sekund později a vytvořila masivní ohnivou kouli, která spálila velkou část japonské Hirošimy. V tento den bylo v japonském městě téměř 350 000 lidí a většinu z nich tvořili civilisté.
O dvacet sedm let později přijeli do Hirošimy vědci z celého okolí. Brazilský fyzik Sérgio Mascarenhas, který v té době hostoval jako profesor na Harvardské univerzitě, uvedl, že vystavení záření způsobí, že lidská kost se stane magnetickou a že „magnetická paměť" existuje v kostech obětí atomových bombových útoků. Vědci by tak mohli měřit radiační expozici zkoumáním kostí obětí, navrhl Mascarenhas.
S pomocí dvou vědců japonských v Hirošimě získal několik vzorků kostí obětí, včetně čelisti, která patřila osobě, která byla velmi blízko epicentra výbuchu. Byli schopni odhadnout množství záření přítomného v kostech, uvedl Mascarenhas v článku, který byl představen na schůzce Americké fyzikální společnosti v dubnu 1973 ve Washingtonu. Přesto v sedmdesátých let nebylo možné provést konkrétní výpočty, uvádí list The Washington Post.
Mascarenhas převezl vzorky domů do Brazílie, kde ležely v úložišti další čtyři desetiletí - dokud se dva brazilští vědci nerozhodli pokračovat v jeho výzkumu pomocí pokročilejších technologií. Výsledek byl úžasný. Při použití techniky nazývané elektronová paramagnetická rezonance vědci zjistili, že čelistní kost při útoku v Hirošimě absorbovala 9,46 graye (jednotky absorbované dávky záření v soustavě SI).
Jak velká dávka radiace je smrtelná?
Pro srovnání - pacient s rakovinou, který je léčen radioterapií, je vystaven přibližně 2 až 3 grayům v lokalizované části těla, kde se nachází nádor. Záření asi 5 grayů - téměř polovina množství z čelisti - stačí k zabití člověka, vysvětluje Oswaldo Baffa, jeden z výzkumníků a profesor na univerzitě v Sao Paulu.
K měření množství záření byly použity i zuby osob vystavené záření. V roce 1997 vědci z Tchaj-wanu měřili radiační dávku pacientů s rakovinou nosohltanu (v níž se rakovinné buňky tvoří v blízkosti krku za nosem) absorbovanou jejich čelistí při radioterapii. Výzkumníci v Brazílii uvedli, že je to poprvé, kdy byly kosti užity k přesnému stanovení množství záření absorbovaného oběťmi atomových bomb.
„Mnoho článků se zabývalo rekonstrukcí radiační dávky, které byli lidé vystaveni během radiologických nehod. Vzorky analyzované v této práci však mají významnou historickou hodnotu, protože patří obětem prvního a jediného okamžiku v historii, kdy byly jaderné zbraně použity proti civilním cílům,“ vysvětlují. Vědci uvedli, že jejich zjištění jsou významná také vzhledem k riziku teroristických útoků v některých zemích, včetně Spojených států.
„Představte si, že někdo v New Yorku odpálil obyčejnou bombu s malým množstvím radioaktivního materiálu přilepeného k výbušnině," řekl Baffa. „Nová technika může pomoci určit, kdo byl vystaven radioaktivnímu spadu a potřebuje léčbu."
Vzorek, který byl uložen v krabici v laboratoři, byl nejprve promyt a sušen v troubě. Část vzorku byla potom rozdrcena v hmoždíři. Pomocí spektrometru, počítačového softwaru a kombinací různých technik vypočítali množství záření, kterému byla oběť vystavena v roce 1945.
„Když si člověk představí všechny procesy spojené s takovým testem, vyrojí se mnoho pochybností o možnosti použití této metodiky k určení dávky [radiace] uložené v těchto vzorcích," uvedli vědci. „Naše práce demonstruje tuto možnost a může otevřít možnosti pro budoucí práci, která by mohla analyzovat detaily tohoto jaderného útoku a stanovit dávky radiace," dodali.
Po bombardování v Hirošimě zemřelo podle odhadů 90 až 166 tisíc lidí. Dalších 60 až 80 tisíc zemřelo v Nagasaki, kde Spojené státy dne 9. srpna 1945 shodily druhou atomovou bombu.
Související
Je to už 76 let. Hirošima si minutou ticha připomněla svržení americké atomové bomby
Epidemie koronaviru: Hirošima zvažuje hromadnou testovací kampaň pro 800 tisíc lidí
hirošima , jaderné zbraně - , historie , věda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák