Viry lze uchopit pinzetami. Nobelovu cenu získali tři fyzikové za laserové vynálezy

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomovou práci v oboru laserových technologií. Jejich vynálezy mění světelné paprsky ve vysoce přesné nástroje, které mají široké využití, včetně laserových operací očí. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Polovina ocenění připadne podle akademie americkému vědci Ashkinovi "za vývoj optické pinzety a její využití v biologických systémech". Optická pinzeta dokáže svými laserovými rameny bez poškození uchopit miniaturní částice, atomy, viry a další živé buňky a manipulovat s nimi.

K zachycení a přemísťování mikro- a nanočástic využívá optická pinzeta mechanického účinku zaostřeného svazku laserového záření. Tlak záření posouvá částice ke středu svazku a udrží je tam.

Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Francouz Mourou a Kanaďanka Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", což má široké uplatnění v průmyslu i v lékařství. Nejznámějším využitím zmíněné techniky jsou v současné době laserové operace očí, kterých jsou prováděny miliony ročně po celém světě.

K vytvoření vysoce intenzivních ultrakrátkých laserových pulzů využili Mourou a Stricklandová techniku zesilování laserového svazku zvanou chirped pulse amplification (CPA). Ta je založená na časovém roztažení impulzu před zesílením a jeho následné kompresi. Časové prodloužení laserového impulzu je potřebné ke snížení intenzity laserového svazku tak, aby jeho velká intenzita nepoškodila aktivní médium, ve kterém se svazek zesiluje. Po zesílení v několika laserových zesilovačích se svazek zase zkrátí v optickém kompresoru.

Šestadevadesátiletý Ashkin je nejstarším laureátem Nobelovy ceny, Stricklandová je teprve třetí ženou s Nobelovou cenou za fyziku.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny.

Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

Související

Donald Trump

Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír

Bývalý americký prezident Donald Trump byl znovu navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Kongresmanka za Republikány Claudia Tenney tvrdí, že Trump sehrál klíčovou roli při zprostředkování mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi - Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem - v roce 2020. 

Více souvisejících

nobelova cena fyzika Vědci laser

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy