Svět stojí na prahu přelomového objevu. Vědci asi objevili dosud neznámou sílu

Vědci z laboratoře poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy existence páté základní fyzikální interakce, neboli síly. Narazili na ně při zkoumání vlastností mionů, tedy částic menších než atomy, které jsou podle fyziků jedním ze základních stavebních kamenů veškeré hmoty ve vesmíru, napsal server BBC.

V současné fyzice se má za to, že interakce veškerých částic a předmětů mají na svědomí čtyři základní síly: gravitace, elektromagnetismus, a silná a slabá jaderná síla. Nová pozorování z experimentální laboratoře Fermilab v americkém státu Illinois však podle vědců naznačují, že miony mezi sebou interagují dosud nepopsaným způsobem.

"Přišli jsme na to, že interakce mionů neodpovídá standardnímu modelu," prohlásil britský profesor Mark Lancaster, který se na výzkumu podílí. Standardní model je široce přijímanou teorií, která vysvětluje, z jakých částic se skládá hmota a jak spolu tyto částice interagují.

"To je jistě velmi vzrušující, protože to možná poukazuje na budoucnost s novými fyzikálními zákony, novými částicemi a novou sílou, kterou jsme dosud neviděli," dodal.

Zjištění z Chicaga však zatím nelze prohlásit za vědecký objev. Stále totiž existuje šance jedna ku 40.000, že se jedná o statistickou chybu. Aby mohlo být pozorování prohlášeno objevem, musí být šance, že se jedná jen o náhodu, rovná nejméně jedna ku 3,5 milionu.

Profesor Ben Allanach z Cambridgeské univerzity, který se na výzkumu v USA přímo nepodílel, však prohlásil, že o pravosti objevu nepochybuje. "Celou svou kariéru jsem hledal síly a částice, které dosud neznáme, a tohle je ono. Tohle je ta chvíle, na kterou jsem čekal a moc se teď nevyspím, protože jsem příliš rozrušený," řekl BBC.

Miony jsou elementární částice podobné elektronům, jsou však asi 200krát těžší. Fermilab v rámci experimentu Muon g-2 posílá miony dokola v elektromagnetu ve tvaru prstence s průměrem asi 15 metrů, který má velmi stabilní a přesně změřené magnetické pole. Miony by v něm měly podle standardního modelu "kmitat" určitou rychlostí. Vědci však při měřeních zjistili, že kmitají jinak, než by se teoreticky předpokládalo. To by podle nich mohlo mít na svědomí působení dosud nepopsané fyzikální síly.

Fyzici se rovněž domnívají, že by chování mionů mohlo souviset s dosud neobjevenou částicí menší než atom.

Podobné experimenty, jež by mohly vést k objevům nových částic a fyzikálních sil, provádí vědci rovněž v evropské laboratoři CERN poblíž Ženevy. Výzkumníci však varují, že budou muset pro potvrzení jakýchkoliv závěrů provést ještě řadu dalších měření.

Pokud by se zjištění ohledně mionů ukázalo jako důvěryhodné, mohlo by podle BBC vědce navést k vyřešení některých velkých fyzikálních záhad posledních desetiletí, například k objasnění existence takzvané temné energie. Ta podle některých teorií způsobuje, že se rychlost rozpínání vesmíru stále zrychluje namísto toho, aby se postupně zpomalovala.

Související

Více souvisejících

Vědci fyzika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy