Severní magnetický pól se začal pohybovat mnohem rychleji, než tomu bylo v minulosti. Změny jsou zřejmé zejména u navigačních systémů, které museli být častěji aktualizovány a vědci z The University of Leeds se domnívají, že našli odpověď.
Magnetické pole Země vzniká v horké a tekuté vrstvě vnějšího jádra Země, a protože roztavené železo, kterým je tvořeno jádro, je vodivé, začne se v něm při pohybu utvářet elektrický proud, který obráceně způsobuje vznik magnetického pole. Proces můžeme přirovnat k tomu, jak pracuje dynamo, proto se celá teorie nazývá teorie hydromagnetického dynama. V tekuté části vznikají proudy a víry, které jdou proti směru pohybu. Výskyt těchto toků v jádře způsobuje pohyb zemských magnetických pólů.
A právě teorie vědců, proč se severní magnetický pól začal pohybovat, spočívá v tom, že se změnil tok v horké a tekuté vrstvě vnějšího jádra. „Tato změna v toku oslabila proudy pod Kanadou a zvýšila tok pod Sibiří, a proto severní pól opustil svou historickou pozici nad Kanadou a blíží se směrem k Rusku,“ uvedl Phil Livermore, odborník na zemské magnetické pole pro BBC.
James Clark Ross byl prvním, který se v roce 1831 pokusil určit polohu severního pólu, další průzkum provedl v roce 1904 norský polárník Roald Amunsen. Od roku 1904 severní pól zůstával stále na stejném místě, to se však změnilo v 90. letech 20. století, kdy začal driftovat zhruba o 15 km za rok a v roce 2019 se zaznamenal pohyb na 50 km za rok. Od roku svého objevu se magnetický pól posunul již o 2200 km.
Když Livermore poprvé před dvěma lety představil svoji teorii na setkání Americké geofyzikální unie, tvrdil, že existuje spojení s tokem v roztavené vrstvě, který teče směrem na západ. Po revizi svých zjištění však uvedl, že ve skutečnosti se jedná o tok, který směřuje na jih.
Poslední představený model naznačuje, že severní pól se bude pohybovat směrem k Rusku, ale časem by měl zpomalit. Zpomalení je zřejmé již v minulosti, kdy se v roce 2009 pohyboval rychlostí 64 km za rok a v roce 2019 se snížil pohyb na 50 km za rok. „Jestli se v budoucnu vrátí zpět nebo ne, to se můžeme jen dohadovat,“ řekl vědec pro BBC.
Související
Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek
Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci
Aktuálně se děje
před 27 minutami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 45 minutami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 2 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
V noci na dnešek Rusové provedli útoky na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny, což způsobilo poškození zařízení a zranění alespoň jednoho pracovníka. Oznámil to podle ukrajinských médií ministr energetiky Herman Haluščenko.
Zdroj: Libor Novák