barma

Barma, ilustrační foto

Politická krize v Barmě: Opozice odmítá uznat výsledek voleb, má podporu armády

Barmská Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), podporovaná armádou, neuzná výsledek nedělních parlamentních voleb v zemi. Hlasování, v němž podle předběžných výsledků míří k vítězství Národní liga pro demokracii (NLD) vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, označila opoziční strana za nespravedlivé. Volební komisi vyzvala, aby ve spolupráci s armádou vypsala nové volby.
Neštěstí v Barmě: Sesuv půdy zabil víc jak 160 lidí (2. července 2020).

Horníky v Barmě spláchla vlna bahna, přes 160 mrtvých

Více než 160 lidí zahynulo při sesuvu půdy v jadeitovém dole na severu Barmy. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura AFP. Neštěstí se stalo v barmském Kačjinském státě, kde jsou bohatá naleziště tohoto ceněného nerostu. V oblasti jsou podobná neštěstí poměrně častá.
Konec demokracie, ilustrační foto

Konec demokracie ve světě se blíží? Známý politolog si zoufá

NÁZOR - Na první pohled to může vypadat, že impeachment proti prezidentovi USA Donaldu Trumpovi je specifická, úzce americká záležitost, připouští Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor podotýká, že pokud se ovšem podíváme na svět, zjistíme, že dění ve Spojených státech probíhá na pozadí hluboce znepokojivého globálního trendu.
Rohingští uprchlíci krátce po příchodu do Bangladéše

Masové zabíjení, mučení a znásilňování. Zásah proti muslimům míří před soud

NÁZOR - Rozhodnutí Aun Schan Su Ťij osobně hájit Barmu v obvinění z genocidy před Mezinárodním soudním dvorem strhává poslední zbytky morální kredibility z postavy, která byla kdysi oceňována jako zastánce demokracie a bojovník proti útlaku, kritizuje editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník dodává, že v sázce je však víc než pověst jedná ženy.
Barma, ilustrační foto

Barma se bouří. Nechce, aby soud OSN projednával obvinění z genocidy

Mezinárodní soudní dvůr OSN by neměl dále projednávat obžalobu Barmy z genocidy etnika Rohingů. Dnes to v Haagu na závěr třídenního stání k tomuto případu prohlásila barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Záležitost podle ní spadá do pravomoci vojenských soudů v Barmě. Varovala také, že pokud by soud nařídil provizorní opatření k ochraně Rohingů, hrozilo by, že krize na západě Barmy propukne nanovo. První rozhodnutí soudu lze očekávat až za několik měsíců, napsaly světové agentury.
SuŤij, Aun Schan, barmská disidentka

Genocida Rohingů? Žaloba na Barmu je zavádějící, ohradila se Su Ťij

Obžaloba z genocidy etnika Rohingů vznesená proti Barmě u Mezinárodního soudního dvora OSN podává "klamný a neúplný" obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců. Takto dnes u soudu v Haagu hájila svou zemi barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Ujišťovala, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.
Pohled do tábora Balukhali v Bangladéši. (Foto: Dalila Mahdawi)

Genocida muslimských Rohingů? Soud OSN začal projednávat žalobu na Barmu

Mezinárodní soudní dvůr OSN se dnes začal zabývat obviněním z genocidy příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů, které bylo vzneseno vůči Barmě. Zemi před soudem obhajuje barmská vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která by měla v Haagu promluvit ve středu. Jednání potrvá do čtvrtka.
Pohled do tábora Balukhali v Bangladéši. (Foto: Dalila Mahdawi)

Odsun muslimských uprchlíků na ostrov? Část Rohingů souhlasí, tvrdí Bangladéš

Několik tisíc příslušníků barmské menšiny Rohingů, kteří uprchli před násilím ve své zemi do sousedního Bangladéše, souhlasilo s přesunem na ostrov v Bengálském zálivu. Oznámil to dnes zástupce bangladéšské vlády Mahbub Alam, podle nějž Rohingové na toto řešení přistoupili navzdory tomu, že ostrůvek ohrožují záplavy.
Podmínky v táboře Kutopalong v Bangladéši jsou tristní. Je přeplněn, chybí čistá voda a děti jsou často nemocné nebo podvyživené. (Foto: Mohammad Ghannam)

Barma dál pronásleduje muslimy. Stovkám tisíc Rohingů hrozí genocida, varuje OSN

Statisíce příslušníků menšinového etnika Rohingů, kteří zůstávají v Barmě, dál čelí systematickému pronásledování a žijí pod hrozbou genocidy. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří rovněž zopakovali svou dřívější výzvu, že by před mezinárodní soud měli být postaveni generálové barmské armády.
Podmínky v táboře Kutopalong v Bangladéši jsou tristní. Je přeplněn, chybí čistá voda a děti jsou často nemocné nebo podvyživené. (Foto: Mohammad Ghannam)

Rohingové si připomínají "den genocidy", manifestují v uprchlickém táboře.

Desetitisíce muslimských Rohingů dnes pokojně manifestovaly v největším uprchlickém táboře na světě v Bangladéši při příležitosti dvouletého výročí od jejich vyhnání z většinově buddhistické Barmy. Při nedávné snaze OSN navrátit několik tisíc uprchlíků do jejich vlasti všichni odmítli. Stále se obávají o svou bezpečnost a nedůvěřují barmské vládě.
Povodně, ilustrační fotografie

Masa bahna zavalila klášter a domy v Barmě, nejméně 34 mrtvých

Při sesuvu půdy na východě Barmy zemřelo už nejméně 34 lidí. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura AFP. Předchozí bilance hovořila o 22 mrtvých. Záchranáři na místě sesuvu pátrají po desítkách dalších lidí, kteří se pohřešují. Sesuv půdy způsobily silné deště.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy