rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Rozhovor

Rozhovor

Příklad antisystémového politika. Bolsonaro před 5 lety otevřel Pandořinu skříňku, říká Vrbata

Uplynulo pět let od chvíle, kdy v brazilských prezidentských volbách dne 28. října 2018 zvítězil kontroverzní politik Jair Bolsonaro. Jeho nástup do čela státu ukázal, že Brazílie není ve svém úsilí o opětovnou demokratizaci tak úspěšná, jak se mohlo zdát, konstatuje iberoamerikanista Aleš Vrbata. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále uvedl, že Bolsonaro se s demokratickou politikou nikdy neidentifikoval a naopak oživil ve své době oficiálně zavrženou krajně pravicovou minulost země. Odborník na brazilskou politiku také vysvětlil, proč bolsonarismus přežil loňskou volební porážku svého lídra, a nastínil jeho další perspektivu. 

Rozhovor

Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs

Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.

Rozhovor

Hamás zničit nelze. Masakr v Izraeli definitivně pohřbil možnost dvoustátního řešení, říká politolog Záhora

Izraelská pozemní invaze bude katastrofou pro civilisty v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog Jakub Záhora z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Izrael je teď obviňován mimo jiné i z genocidy, ale podle mě to, čeho jsme teď svědky, je disproporční reakce na útok Hamásu, která už přerostla v kolektivní trest obyvatel Gazy,“ popisuje. Podotkl, že odstranění Hamásu je pro izraelský národ tak zásadní, že je ochoten zaplatit i životy mnoha svých vojáků.

Rozhovor

40 let od invaze na Grenadu. Operace Urgent Fury byla úspěšnou demonstrací americké síly, říká historik

Před 40 lety zahájily Spojené státy za podpory šestice karibských zemí vojenskou invazi na ostrovní stát Grenada. Tamní události, které operaci Urgent Fury předcházely, tedy vojenský převrat a poprava do té doby vládnoucího marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, otevřely americké administrativě prezidenta Ronalda Reagana příležitost zvrátit vývoj na ostrově ve vlastní prospěch, konstatuje Erik Ondria v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Slovenský historik ze Státního archivu v Košicích, který se tématem odborně zabývá, v něm nastínil mimo jiné důvody, proč byly vztahy mezi Washingtonem a Grenadou napjaté prakticky od nástupu Bishopa k moci a proč se Reagan rozhodl k radikálnímu a do jisté míry riskantnímu řešení celé situace. Stejně tak nastínil, jak se na tehdejší dění dívají s odstupem času obyvatelé ostrova.    

Rozhovor

Mám obavy, kam situace na Blízkém východě povede, říká odborník Záhora pro EZ

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území z minulé soboty byl naprosto bezprecedentní i z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, a z tohoto důvodu ovlivní vztah mezi oběma národy na dekády, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jakub Záhora. Odborník na současný Izrael, který působí na Institutu politologických studií FSV UK dodává, že bezprecedentní je podle dostupných zpráv i rozsah izraelské reakce. Vyjadřuje v té souvislosti obavu, že utužení represivních praktik proti Palestincům povede dříve nebo později k další podobné tragédii. 

Rozhovor

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.

Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Rozhovor

Žijeme v pokračování studené války, Rusko hraje divadlo i pro vlastní občany, z dějin dělá zbraň, říká odborník

Koloběh přepisování dějin nikdy nekončí, má kořeny v dávné historii lidské civilizace. Pro EuroZprávy.cz koncept přepisování dějin vysvětlil vojenský historik Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. A právě kremelský režim se v nové učebnici pro sedmnáctileté studenty uchýlil k výraznému přepisování dějin. 

Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Rozhovor

Před 75 lety vznikla KLDR. Sjednocení Koreje se nabízí, čas ale hraje proti, soudí koreanista

Severokorejští komunisté před 75 lety, 9. září 1948, vyhlásili na sever od 38. rovnoběžky, která od konce druhé světové války rozdělovala Korejský poloostrov na zóny pod sovětskou a americkou správou, vlastní stát. Vznik Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) byl ovšem logickou reakcí na předchozí vyhlášení Korejské republiky na jihu, upozorňuje koreanista Jaromír Chlada. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje, že korejská společnost byla v té době naladěna spíše levicově, čemuž odpovídal i pokus o vyhlášení Korejské lidové republiky o tři roky dříve – a pokud by nebyl americkou okupační správou potlačen, patrně by na celém poloostrově vznikl stát inklinující k nějaké formě socialismu, který by se pravděpodobně začlenil do sovětské sféry vlivu.

Rozhovor

Policie nemá na hackerské útoky čas ani kapacity. Dokonalá obrana neexistuje, weby bank mohou kolabovat dál, říká expert

Vedoucí české, slovenské a maďarské pobočky kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies Miloslav Lujka v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil způsob, jakým fungují různé hackerské útoky. Zejména DDoS, kterým v poslední dnech čelily největší české banky a další instituce. Upozornil, že dnes dokáží hackeři napadat internetové uživatele velice přesvědčivě. „Někdy už je to tak uvěřitelné, že tomu může propadnout opravdu každý,“ říká například o phishingu. 

Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Rozhovor

Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Letošní léto nás s výjimkou přelomu července a srpna pronásledují velmi vysoké teploty, které nezřídka přesahují tropické třicítky. V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na meteoroložkou Dagmar Honsovou, která prozradila, že se na konci týdne můžeme těšit na ochlazení až o deset stupňů. Smutným poznatkem je, že tropické dny byly například v pražském Klementinu naměřeny pětkrát častěji než před sto lety. 

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Rozhovor

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti

EuroZprávy.cz ve Lvově na západě Ukrajiny vyzpovídaly prvního náměstka gubernátora oblasti Oleksandra Kulepina o tom, jak se změnil život v regionu od začátku války. Rovněž odpovídal na otázky ohledně ruské menšiny. „Když obyvatelé vidí, že lidé, co se přistěhovali z východní Ukrajiny, se snaží mluvit ukrajinsky a dělají chyby, respektují to,“ popisuje. Jiný případ podle něj je, když si myslí, že mají právo ruštinu používat. „To tady respektované není. Místní to pak vnímají jako nerespektování země a jejího jazyka,“ pokračuje. 

Rozhovor

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Rozhovor

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.