Pět afrických zemí zpřesnilo plán společné protiteroristické síly

Bamako - Svůj únorový plán na vytvoření společné protiteroristické jednotky pro boj s džihádisty dnes detailněji upravilo pět zemí afrického Sahelu. V Sahelu operuje řada islamistických skupin, z nichž některé jsou napojeny na globální teroristickou síť Al-Káida. 

Nová síla má zahrnovat až 5000 mužů rozdělených do vojenské a policejní složky. Na dnešní schůzce v malijské metropoli Bamaku se na tom shodli ministři zahraničí Mali, Čadu, Nigeru, Mauretánie a Burkiny Faso (G5), uvedl server francouzského rozhlasu RFI.

Zaměří se hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso. Policejní složka dostane za úkol potlačit nelegální obchod s drogami, cennostmi a lidmi, který přispívá k financování teroristických organizací.

K plnému nasazení ale jednotka potřebuje ještě čas na výcvik a peníze na provoz, uvedl RFI. S výcvikem pomohou v Mali působící francouzští vojáci, finance na činnost chce G5 získat od Evropské unie. Požadovanou částku zatím skupina vyčíslila na 50 miliónů eur (přes 1,3 miliardy Kč).

V nestabilním Mali působí více než 10.000 příslušníků mírových sil OSN z různých zemí včetně České republiky. Zhruba 70 členů mírové mise OSN (MINUSMA) už zahynulo, což z této mise činí jednu z nejnebezpečnějších v rámci OSN za posledních deset let, uvedl zpravodajský server BBC.

V Mali se v březnu spojily tři hlavní teroristické skupiny s vazbami na Al-Káidu. Novou koalici tvoří organizace Murábitún, Al-Káida v muslimském Maghribu (AQMI) a Ansar Dine.

Související

Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 
Ilustrační foto

Počasí začíná devastovat jih Afriky. Státy hovoří o katastrofě

Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Více souvisejících

afrika Al-Káida Mali Niger Čad Mauretánie Burkina Faso

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí

Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy