Egyptský exprezident Mursí zemřel v soudní síni

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí dnes zemřel, bylo mu 67 let. Oznámila to egyptská státní televize. V čele Egypta stál od 30. června 2012 do 3. července 2013, kdy ho svrhla armáda. Televize uvedla, že Mursí omdlel při soudním stání a následně zemřel. Soud se týkal Mursího obvinění ze špionáže spojené s údajným spiknutím s palestinským islamistickým hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Organizace Amnesty International (AI) vyzvala Egypt, aby smrt Mursího plně a transparentně vyšetřil. Muslimské bratrstvo označilo exprezidentovo úmrtí za vraždu.

Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného soudního činitele uvedla, že někdejší islamistický prezident byl u soudu držen ve skleněné kleci. Řekl, že má tajemství, která by vedla k jeho propuštění, kdyby je zveřejnil. Doplnil ale, že toto tajemství nevyzradí, protože by to ohrozilo bezpečnost státu. "Řekl, že je patriot a že miluje Egypt a jeho lid," uvedl později Mursího právník. Po zhruba pětiminutovém proslovu se Mursí podle advokáta skácel a zemřel dřív, než mohl být převezen do nemocnice. Tam bylo podle televize pak odvezeno jeho tělo.

Hlavou státu byl Mursí zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického a nyní zakázaného Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP).

Armáda v čele s tehdejším ministrem obrany Abdal Fattáhem Sísím svrhla Mursího po masivních protestech proti Muslimskému bratrstvu v roce 2013. Sísí byl následně zvolen prezidentem a od té doby tvrdě zakročil proti islamistům a dalším svým odpůrcům.

Egyptská vláda po svržení Mursího označila Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci. Od roku 2013 egyptské úřady zatkly desetitisíce Egypťanů, převážně islamisty, ale i sekulární aktivisty, kteří se angažovali v protestech během takzvaného arabského jara v roce 2011.

Ve vězení si Mursí odpykával dvacetiletý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech z prosince 2012. Za špionáž pro Katar byl také odsouzen na doživotí, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Dřívější rozsudek smrti mu byl zrušen, souzen byl ale také v řadě dalších kauz.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné. Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International dnes vyzvala egyptské úřady, aby okolnosti Mursího smrti spravedlivě, transparentně a plně vyšetřily, včetně jeho držení na samotce a odříznutí od okolního světa. Úřady by se podle AI měly také zabývat tím, zda Mursí dostával potřebnou lékařskou péči.

Muslimské bratrstvo na svých webových stránkách označilo Mursího smrt za "plnohodnotnou vraždu" a vyzvalo Egypťany, aby přišli na velký pohřeb a aby se ti žijící v zahraničí shromáždili před egyptskými ambasádami. Vysoce postavený představitel bratrstva Muhammad Súdán v rozhovoru s agenturou AP v Londýně označil Mursího smrt za úkladnou vraždu. Mursí měl podle něj zakázané návštěvy a nedostával léky.

Mezi prvními, kteří vyjádřili smutek nad Mursího skonem, byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Kéž Bůh dá milost našemu mučedníkovi, našemu bratrovi Mursímu," řekl Erdogan podle agentury AFP skupině novinářů. "Jak víte, tyran Sísí, který se v Egyptě chopil moci tím, že potlačil demokracii převratem, dosud popravil téměř 50 Egypťanů, a Západ mlčí," doplnil turecký prezident. Kondolence se objevily také na twitteru katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního.

Související

Abd Fattáh Sísí

Padne Sísí? Egypťané se bouří proti prezidentovi, rozlítila je série videonahrávek

Egyptské bezpečnostní síly rozháněly v pátek večer slzným plynem demonstranty, kteří se sešli na protest proti vládě autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož obviňují z korupce. Jednalo se o jednu z prvních protestních akcí od nástupu Sísího do funkce v roce 2014, uvedla agentura Reuters. Policie několik demonstrantů zatkla, sdělili svědci. Podle posledních informací nebyl nikdo zraněn.

Více souvisejících

Muhammad Mursí Egypt

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

před 3 hodinami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 8 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

před 21 hodinami

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy