Hrůzostrašná matka všech bomb: Proč tolik děsí nepřátele?

Je to více než rok, co poprvé americké letectvo nasadilo do boje největší konvenční bombu, která kdy byla nasazena. Přesto použití GBU-43 MOAB přezdívané také jako matka všech bomb obklopuje mnoho tajemství.

Předchůdce GBU-43, BLU-82, vznikla v 60. letech. Vážila 6800 kilogramů a byla vyvinuta pro použití v prostředí džungle. BLU-82, kterou nemohl nést kvůli váze bombardér, ale těžké nákladní letadlo jako C-130 Hercules. Bomba měla vypálit a vymýtit v džungli velkou plochu, na které pak měly přistávat vrtulníky. Díky tomuto určení získala zbraň i přezdívku, která ji proslavila: Sekačka sedmikrásek. Celkem jich mělo být vyrobeno 225.

Bomba BLU-82 byla s úspěchem poprvé použita ve Vietnamu v roce 1970. K dalšímu použití došlo v roce 1991 v Iráku. Její použití vyvolalo i mezi spojeneckými vojáky paniku a Britové například hlásili, že Američané použili atomovou zbraň. Naposledy byla BLU-82 použita v roce 2001.

Americké letectvo v roce 2001 zadalo vývoj nové bomby, která měla již zastarávající BLU-82 nahradit. GBU-43 je dlouhá 9,17 metru a v průměru má 103 centimetrů. Váží 9,8 tuny z čehož 8,4 tuny tvoří výbušná náplň.  Na rozdíl od BLU-82, která neměla žádné navádění, je GBU-43 naváděna pomocí GPS.

 To jí dovoluje navádět na cíl daleko přesněji a z daleko větší výše než její předchůdkyni.  Opět však musí být shazována z civilního stroje. Došlo i ke změně cílů. Zatímco BLU-82 byla primárně určena k vyčištění velkých ploch, GBU-43 je schopna zasáhnout i opevněné a podzemní cíle. K prvnímu jejímu testu došlo v roce 2003 na cvičišti na Floridě. Zatím bylo vyrobeno 15 kusů. Cena za kus se má pohybovat kolem 170 000 dolarů.

GBU-43 rozhodně svými výkony nedosahuje na nukleární zbraně. Pro srovnání „matka všech bomb“ má výkon ekvivalentu 11 tun TNT. Little Boy svržený v srpnu 1945 na Hirošimu měl ekvivalent 13 000 tun TNT. Přesto GBU-43 vzbuzuje v nepřátelích hrůzu a jejím hlavním úkolem je způsobit v řadách nepřátel paniku v rámci taktiky „shock and awe“ (strach a bázeň).

To dokázal i loňský úder proti bojovníkům IS v oblast Achin v provincii Nangarhár. Dne 13. dubna 2017 zde americké letectvo poprvé použilo GBU-43 proti podzemnímu komplexu využívaném islamisty. Dodnes není jasné, kolik bojovníků se podařilo zlikvidovat. Hovoří se o až o stovce islámských radikálů, včetně čtyř polních velitelů.

V okolí dopadu bomby bylo podle afghánských jednotek, které místo dopadu prozkoumaly, vše zničené, ale o několik set metrů dál již škody byly neznatelné.  Organizaci IS to však v provincii tvrdě zasáhlo a trvalo několik měsíců, než se v oblasti alespoň z části konsolidovala.

GBU-43 však není nejvýkonnější konvenční bomba na světě. Tou je ruská FOAB tedy Father of All Bombs (Otec všech bomb).  Oproti americké matce je ruský otec lehčí. Váží „pouhých“ 7,8 tuny.  Je však naplněna nově vyvinutou výbušninou a výbuch FOAB je ekvivalentem 44 tun TNT a dokáže zlikvidovat vše do 300 metrů od epicentra výbuchu. Na cíl zbraň navádí poziční systém GLONASS. Na cíl je ji na rozdíl od americké zbraně donést bombardér  TU-160.

Související

Více souvisejících

zbraně USA (Spojené státy americké) letectví GBU-43 Rusko Afghanistán

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy