Venezuelou nadále zmítá krize a opozice vedená předsedou parlamentu Juanem Guaidóem otevřeně zpochybňuje legitimitu prezidenta Nicólase Madura, přičemž nabádá armádu, aby podpořila jeho svržení, připomíná Max Hess v komentáři pro server Moscow Times. Analytik konzultační společnosti AKE International podotýká, že venezuelská produkce ropy mezitím nadále klesá a obyvatele země sužuje hlad a chabá bezpečnost.
Dobře známé pole
Venezuelané ovšem o svém osudu možná již sami nerozhodují, nastiňuje odborník. Dodává, že tomu naznačují prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona, podle kterých nebylo dubnové povstání iniciované Guaidóem úspěšné jen proto, že Rusko přesvědčilo Madura, aby neutekl na Kubu.
Tvrzení v kombinaci se známým vztahem mezi Ruskem a Venezuelou a záměrem Spojených států dosáhnout změny režimu v Caracasu vznáší otázku, za jaké situace může Moskva takový scénář umožnit, konstatuje Hess. Připomíná, že Rusko je po Číně druhým nejdůležitějším venezuelským věřitelem a v březnu vystupňovalo svou veřejnou podporu Madurovi, když do Venezuely vyslalo dvě vojenská letadla se zhruba stovkou vojáků.
„Jejich přílet za denního světla fotografovali místní novináři a Moskva veřejně přiznala jejich přítomnost, čímž vyslala jasný signál Washingtonu, že jeho přímá intervence by měla následky,“ píše analytik. Dodává, že takovým zásahem Trumpova administrativa hrozí již měsíce.
Z Venezuely v posledních letech uprchly více než tři miliony lidí, přičemž násilí ze strany Madurova režimu a jeho pokusy připravit o pravomoci parlament jej připravily o legitimitu, uvádí Hess. Poukazuje, že mnozí ve Washingtonu věří v jestřábí verzi Monroeovy doktríny, kterou si Spojené státy vyhrazují výsadní právo zasahovat do krize ve Venezuele.
Pro Moskvu ovšem jižní Amerika není v žádném případě neznámým polem, zdůrazňuje expert. Vysvětluje, že její vztahy s Kubou se datují zpět do sovětské éry, kdy Kreml podporoval mnoho levicových povstání a režimů v regionu, a nedávno se pokusil tyto vazby obnovit nejen prostřednictvím Venezuely, ale též Nikaragui a Bolívie a méně úspěšně i Ekvádoru.
„Zhroucení Sovětského svazu a následný úpadek ruské námořní síly učinily agresivní postup postkomunistického Ruska v regionu téměř nemyslitelným,“ pokračuje Hess. Dodává, že tento předpoklad je nyní silně zpochybňován, když se objevují zprávy o ruské protiponorkové lodi Severomorsk, která údajně pluje k Venezuele, aby podtrhla odhodlání Kremlu ukázat sílu.
Ničivé dopady
Po vyšumění Guaidóova převratu není příliš překvapivé, že prezidenti USA a Ruska, Donald Trump a Vladimir Putin, začali jednat o osudu Venezuely přímo, deklaruje analytik. Za důvod, proč je Rusko tak odhodláno podporovat Madurův režim, považuje podstatné ruské investice ve Venezuele, stejně jako potenciální přínos obrazu mocnosti, která se postavila Spojeným státům a „chrání suverenitu“.
Moskva v posledních měsících signalizuje, že je ochotná jednat o osudu Venezuely a zároveň posiluje svou podporu Madurovi, čímž zvyšuje potenciální náklady americké intervence, nastiňuje Hess. Podotýká, že ruská bezpečnostní rad se událostmi v jihoamerické zemi zabývala 30. dubna, ale pozornosti uniká největší ruský investor a skutečný vyjednavač pro Venezuelu, ředitel firmy Rosněfť Igor Sečin.
To se ale podle analytika může změnit, až Rosněfť zveřejní 13. května své čtvrtletní výsledky, především pokud tento ropný gigant bude pokračovat v praxi, kterou zavedl loni, a ve zprávě odhalí výši půjček, které Venezuele poskytl.
„Říká se, že Moskva může uznat Boltonovo volání po obnově Monroeovy doktríny, pokud se Washington uvolí přiznat podobná práva Moskvě v ruském ‚těsném okolí‘, až se Pompeo tento týden setká s ruským ministrem zahraničí Lavrovem v Helsinkách,“ píše odborník. Varuje, že pustit se do takových rozhovorů by byla fatální chyba s ničivými dopady na Ukrajinu a Gruzii a další země, stejně taky by bylo katastrofou vyloučit z takových jednání EU a NATO.
Ačkoliv Kreml by takovou možnost nepochybně uvítal, ignoroval by tím zájmy svého hlavního vyjednavače, tedy Rosněfťu, myslí si Hess. Nabádá proto, aby případná nabídka šla po linii toho, co tato firma skutečně chce získat – kontrolu nad většinou venezuelského ropného sektoru.
Pokud by taková nabídka byla doplněna modelem politického přechodu, který umožní Rusku zachovat si tvář, perspektivou nových investic do venezuelského ropného průmyslu a možná i uvolněním protivenezuelských sankcí, dohoda se může přiblížit, tvrdí analytik. Dodává, že taková dohoda by v sobě nesla nižší geopolitické náklady, než přináší vize rozdělení sfér vlivu pro 21. století.
Související
Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu
Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa
Venezuela , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Rosněfť , ropa
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 57 minutami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 2 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 2 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 2 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 3 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 3 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 5 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 5 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 6 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 7 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 7 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 7 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 8 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 8 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 8 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 8 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 9 hodinami
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Aktualizováno před 9 hodinami
Barcelona pomohla svému rivalovi. Real Madrid slaví rekordní 36. titul v La Lize
před 9 hodinami
Předpověď počasí na státní svátek: Středa bude nejchladnějším dnem týdne
I příští týden si lidé kromě víkendu užijí volno také ve středu, kdy je druhý z květnových státních svátků. Podle předpovědi by měl být Den vítězství nejchladnějším dnem nadcházejícího týdne. Maxima dosáhnou 17 stupňů.
Zdroj: Jan Hrabě