Trumpova vláda chce "věznit" děti migrantů neomezeně dlouho, čeká se smršť žalob

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ve středu oznámila, že přijala nové opatření, na základě kterého by mohly být rodiny migrantů s dětmi po nelegálním překročení hranice USA zadržovány neomezeně dlouho až do vyřízení jejich žádosti o azyl.

Dosud se rodiny s dětmi z detenčních center dostaly maximálně po 20 dnech, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní je téměř jisté, že nové opatření napadnou obhájci lidských práv u federálních soudů.

Nové pravidlo, které avizoval úřadující ministr vnitřní bezpečnosti Kevin McAleenan, by mělo začít platit od pátku za 60 dní. Podle ministerstva je maximální lhůta dvaceti dnů, po něž mohly být dosud rodiny migrantů s dětmi zadržovány, důvodem, proč se zvyšuje počet lidí, kteří nelegálně přecházejí jižní hranici Spojených států.

Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti tvrdí, že mnozí migranti s sebou berou své děti do USA schválně jako pojistku toho, že budou z detence po krátké době propuštěni. Podle nových pravidel by mohly úřady rodiny s dětmi zadržovat až do rozhodnutí soudu o jejich žádosti o azyl, což může podle agentury Reuters trvat i několik měsíců.

Americká unie občanských práv (ACLU) už nové opatření odsoudila. "Vláda by neměla věznit děti a určitě by neměla usilovat o to, aby více dětí trávilo ve vězení delší dobu," uvedla.

REMINDER: ACLU supporters mobilized to submit more than 20,000 comments to DHS and HHS against dismantling protections for children in detention.Immigrants' rights are non-negotiable. We won't stop fighting back – in the courts, in Congress and statehouses, and in the streets.

— ACLU (@ACLU) August 21, 2019

Mexické ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad avizovaným opatřením. Uvedlo, že bude uvažovat o právních krocích, které by proti němu mohlo podniknout.

Trump dal už v roce 2016 během volební kampaně najevo, že migrační otázku považuje za stěžejní bod svého politického programu. Zavázal se tehdy i k razantním krokům, které proud přistěhovalců především ze středoamerických států zastaví. V minulých týdnech americká vláda oznámila řadu opatření, která zpřísňují pravidla v oblasti azylové a migrační politiky.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti udává, že za posledních deset měsíců pohraničníci zadrželi na jižní hranici USA nebo odmítli umožnit vstup do země zhruba 475.000 lidí, kteří byli součástí rodinné skupiny.

Související

Volodymyr Zelenskyj

WP: Vláda USA soukromě žádá Ukrajinu, aby projevila ochotu jednat s Ruskem

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory.

Více souvisejících

vláda USA Donald Trump USA (Spojené státy americké) imigrace uprchlíci děti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy