Miliardáři během pandemie rychle bohatnou. Odborníci navrhují razantní opatření

NÁZOR - "Je jen málo hanebnějších obrazů než vzestup majetkových zisků světové třídy miliardářů během bezprecedentní pandemie, kdy miliony (lidí) ztrácí životy, zdraví a obživu." S tímto obviněním vystoupili v komentáři pro server The Guardian ekonom Chuck Collins a politolog Omar Campo z washingtonského Institutu pro politická studia.

Zatímco Spojené státy míří do další vlny nákaz koronavirem, bohatství 650 amerických miliardářů se od poloviny března letošního roku, tedy od začátku protipandemických opatření, zvýšilo o více než bilion dolarů (zhruba 22 bilionů korun, pozn. redaktora), poukazují odborníci. Pokládají otázku, kdo toto bohatství vytváří.  

"V mnoha případech to jsou pracovníci v maloobchodu, zdravotnictví a potravinářství, kteří jsou špatně zaplaceni a špatně chráněni před virem," odpovídají autoři komentáře. Deklarují, že tito lidé denně riskují život pro práci, která zvyšuje již tak obscénní bohatství velkých korporací, přičemž toto riziko dále posiluje předvánoční nákupní období přinášející nárůst nákaz.

Kdo jsou hlavní viníci?

Vztah mezi majetkem miliardářů a zdravím společnosti zkoumá nová zpráva Institutu pro politická studia, na které se Collins s Campem podíleli. Přichází s termínem "desatero delikventů", kterým označuje ty firmy, jejichž majitelé a ředitelé zaznamenali prudký nárůst zisku, ale jen neochotně chrání své zaměstnance. Jako typický příklad uvádějí experti majetek majitele Amazonu Jeffa Bezose, který se od poloviny března zvýšil o 70 miliard dolarů, zatímco koronavirem se mezitím nakazilo na 20 tisíc pracovníků firmy.

"Přesto je Bezos sotva osamocen. Třem vlastníkům Walmartu - Robovi, Jimovi a Alici Waltonovým - se od začátku pandemie dohromady zvýšilo osobní bohatství o 48,2 miliardy dolarů," pokračují ekonom a politolog. Připomínají, že Walmart přitom svým zaměstnancům odmítá vyplácet rizikový příplatek.

Situace pracovníků, kteří rozvážejí nákupy nebo doplňují zboží do regálů, není o moc lepší, tvrdí autoři komentáře. Poukazují, že například rozvážková služba Instacart vlastněná Apoorvou Mehtou má nyní hodnotu 1,6 miliardy dolarů - a bohatství jejího majitele se příští roky, kdy firma vstoupí na burzu, zajisté prudce zvýší -, ale odmítá stovkám tisíc svých zaměstnanců, které potřebuje k naplňování poptávky, poskytovat patřičné ochranné pomůcky.      

Také John Tyson, miliardář a vlastník řetězce Tyson Food, od počátku pandemie zbohatl o více než 600 milionů dolarů, zatímco tisíce jeho zaměstnanců se nakazily covidem-19, upozorňují Collins a Campo. Dodávají, že v jedná z poboček v americkém státě Iowa se vedoucí doslova sázeli, kolik jejich podřízených se virem nakazí - nakonec jich bylo více než tisíc a nejméně pět zemřelo.

Za ty, kteří se fakticky vysmívají svým zaměstnancům, označují experti také velké kapitálové firmy Blackstone, KKR, Cerberus Capital, BC Partners či Leonard Green Partners a stovky jejich dceřiných společností. Miliardáři, kteří je vlastní, rychle nabývají majetek, ale jejich firmy opakovaně nedokázaly chránit své zaměstnance, podotýkají Campo s Collinsem. Připomínají, že v dceřiné společnosti Blackstone TeamHealth byl postižen lékař, který veřejně promluvil o nedostatečných protikoronavirových opatřeních ve firmě - zakladatel a ředitel této společnosti Stephen Schwarzman přitom od března vydělal 4,1 miliardy dolarů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Společnost Cerberus Capital, která vlastní síť supermarketů Albertsons a Safeway a zaměstnává tisíce pracovníků zajišťujících základní služby, ukončila před několika měsíci vyplácení rizikového příplatku zaměstnancům Safeway, přestože jen v oblasti Washingtonu se počet nákaz mezi nimi zvýšil o 161 %, kritizují autoři komentáře. Doplňují, že zakladatel společnosti Steve Feinberg mezitím zvýšil své osobní bohatství o 276 milionů dolarů.

"S nástupem této bolestivé zimy musí korporace a miliardáři, kteří z nich profitují, lépe chránit pracovníky zajišťující základní služby," apelují Collins a Campo. Domnívají se, že tyto společnosti by měly okamžitě začít poskytovat a pravidelně obměňovat kvalitní ochranné pomůcky zaměstnancům, a to na vlastní náklady, dále zavést rizikový příplatek alespoň 5 dolarů za hodinu (zhruba 110 korun) a platit solidní nemocenskou těm, kteří onemocní či se ocitnou v karanténě.

Kde firmy zahálí, musí jednat politici

Nově zvolený americký prezident Joe Biden by měl zřídit komisi pro pracovníky zajišťující základní služby, ve které by byly zastoupeny různé profese, doporučují odborníci. Soudí, že razantní nárůst zisku vybraných společností během pandemie by měli začít řešit i zákonodárci a pro začátek připravit zákon o mimořádném zdanění bohatství miliardářů nabytého v pandemii a poskytnutí takto získaných peněž zdravotnictví a pomoci komunitám.

Americký Kongres by mohl také zřídit speciální výbor, který bude na zisky z pandemie dohlížet, navrhují ekonom a politolog. Deklarují, že kontrast mezi miliardáři, kteří se nikterak neomezují, a jejich zaměstnanci, kteří zajišťují základní potřeby za cenu maximálních obětí, je neetický a zvrácený.

"Během vánočního nákupního období při děsivých číslech nákaz covidem-19 musíme tyto pracovníky chránit, než bude příliš pozdě," uzavírají Collins s Campem.   

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Ekonomika miliardáři nejbohatší lidé světa USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy