Senát USA schválil mnohamiliardovou pomoc Ukrajině, návrh poslal Bidenovi

Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas.

Podle listu The New York Times (NYT) opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.

Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh, který se vedle dodávek zbraní týká i humanitární pomoci a podpory provozu ukrajinských úřadů hlasovalo 86 senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57. V obou komorách přišly hlasy proti výhradně od republikánů.

Výsledek dnešního hlasování záhy přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Čtyřicet miliard dolarů je od USA významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě. Těšíme se na podpis zákona prezidentem Spojených států," napsal na twitteru.

Schválením nového balíku narůstá americká podpora od začátku války na přibližně 54 miliard dolarů. Podle agentury AP navíc pravděpodobně nejde o poslední "finanční salvu" Washingtonu v reakci na ruskou invazi. List NYT zase píše o "čím dál nákladnějším a vleklém" boji proti tažení Rusů.

USA pro něj v uplynulých týdnech poskytly lehké i těžké zbraně, desetitisíce kusů dělostřelecké munice či vrtulníky, ukrajinskou armádu také podporují informacemi od zpravodajců. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes oznámil, že odsouhlasil další dodávky zbraní a jiného materiálu na Ukrajinu v hodnotě 100 milionů dolarů. "Stojíme za Ukrajinou," uvedl ve twitterovém příspěvku.

Bidenova administrativa předtím apelovala na schválení mnohamiliardového balíku do konce minulého týdne a varovala, že bez nového rozhodnutí Kongresu ke dnešnímu dni vyprší dříve vyčleněné prostředky. Ty nově přislíbené by měly podle činitelů Bílého domu vystačit do konce září, uvádí televize CNN.

Biden původně žádal o 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard by šlo na vojenskou pomoc. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů pak prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. Návrh podle agentury AP počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je pak podpora ukrajinské ekonomiky.

"Se schválením této krizové podpory může nyní Senát říct ukrajinskému lidu: 'Pomoc je na cestě. Skutečná, významná pomoc'," řekl lídr Demokratické strany v menší ze dvou komor Kongresu Chuck Schumer. "My Američané, všichni, demokrati i republikáni, si nemůžeme dovolit strkat hlavy do písku, zatímco (ruský prezident) Vladimir Putin pokračuje v kruté agresi pro ukrajinskému lidu," pokračoval.

Republikánský lídr Mitch McConnell zase vyhlásil, že podpora Ukrajiny je v zájmu USA. "Kdokoli, komu dělá starosti cena za podporu ukrajinského vítězství, by se měl zamyslet nad výrazně vyšší cenou za případnou porážku Ukrajiny," řekl. Reagoval tím zřejmě na výhrady některých svých stranických kolegů, kteří vyjadřovali obavy ohledně miliardových investic do zámořského konfliktu s nejistým koncem, zatímco na domácí scéně panují značné ekonomické problémy.

Související

Více souvisejících

Senát USA Joe Biden Ukrajina

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy