Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas.
Podle listu The New York Times (NYT) opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh, který se vedle dodávek zbraní týká i humanitární pomoci a podpory provozu ukrajinských úřadů hlasovalo 86 senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57. V obou komorách přišly hlasy proti výhradně od republikánů.
Výsledek dnešního hlasování záhy přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Čtyřicet miliard dolarů je od USA významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě. Těšíme se na podpis zákona prezidentem Spojených států," napsal na twitteru.
Schválením nového balíku narůstá americká podpora od začátku války na přibližně 54 miliard dolarů. Podle agentury AP navíc pravděpodobně nejde o poslední "finanční salvu" Washingtonu v reakci na ruskou invazi. List NYT zase píše o "čím dál nákladnějším a vleklém" boji proti tažení Rusů.
USA pro něj v uplynulých týdnech poskytly lehké i těžké zbraně, desetitisíce kusů dělostřelecké munice či vrtulníky, ukrajinskou armádu také podporují informacemi od zpravodajců. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes oznámil, že odsouhlasil další dodávky zbraní a jiného materiálu na Ukrajinu v hodnotě 100 milionů dolarů. "Stojíme za Ukrajinou," uvedl ve twitterovém příspěvku.
Bidenova administrativa předtím apelovala na schválení mnohamiliardového balíku do konce minulého týdne a varovala, že bez nového rozhodnutí Kongresu ke dnešnímu dni vyprší dříve vyčleněné prostředky. Ty nově přislíbené by měly podle činitelů Bílého domu vystačit do konce září, uvádí televize CNN.
Biden původně žádal o 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard by šlo na vojenskou pomoc. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů pak prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. Návrh podle agentury AP počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je pak podpora ukrajinské ekonomiky.
"Se schválením této krizové podpory může nyní Senát říct ukrajinskému lidu: 'Pomoc je na cestě. Skutečná, významná pomoc'," řekl lídr Demokratické strany v menší ze dvou komor Kongresu Chuck Schumer. "My Američané, všichni, demokrati i republikáni, si nemůžeme dovolit strkat hlavy do písku, zatímco (ruský prezident) Vladimir Putin pokračuje v kruté agresi pro ukrajinskému lidu," pokračoval.
Republikánský lídr Mitch McConnell zase vyhlásil, že podpora Ukrajiny je v zájmu USA. "Kdokoli, komu dělá starosti cena za podporu ukrajinského vítězství, by se měl zamyslet nad výrazně vyšší cenou za případnou porážku Ukrajiny," řekl. Reagoval tím zřejmě na výhrady některých svých stranických kolegů, kteří vyjadřovali obavy ohledně miliardových investic do zámořského konfliktu s nejistým koncem, zatímco na domácí scéně panují značné ekonomické problémy.
Související
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
Senát Spojených států bude o penězích pro Ukrajinu hlasovat 23. dubna
Senát USA , Joe Biden , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 52 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil