USA ve víru protestů: V Minneapolis platí zákaz vycházení, policie nasadila ohlušující granáty

Starosta amerického Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů, které vypukly v reakci na pondělní smrt černocha George Floyda. Ten zemřel v metropoli státu Minnesota poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku.

Demonstrace ale ve městě pokračovaly i po pátečních 20:00 místního času (dnešních 3:00 SELČ), kdy začal zákaz vycházení platit. Protestní akce za práva menšin a proti policejnímu násilí se konaly v pátek také v řadě dalších amerických měst.

Na televizních záběrech bylo vidět, že demonstranti procházejí ulicemi Minneapolisu, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času (mezi 3:00 a 13:00 SELČ) je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty. Zákaz vycházení má platit také následující noc. V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až 1000 dolarů nebo až devadesátidenní vězení.

My statement on the death of George Floyd: pic.twitter.com/Hg1k9JHT6R

— Barack Obama (@BarackObama) May 29, 2020

Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. "Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George," citovala agentura AP jeden z transparentů. "Bez spravedlnosti nebude klid," skandovali protestující jinde.

V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranti rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby "opustili své zaměstnání".

V Houstonu, kde zemřelý černoch George Floyd vyrostl, se několik tisíc lidí sešlo před radnicí. V newyorském Brooklynu policie údajně množství protestujících zatkla. "Nemůžu dýchat," skandovali v pátek večer také demonstranti před Bílým domem v připomínce posledních slov George Floyda a dalšího černocha Erika Garnera, který byl při zatýkání v New Yorku v roce 2014 přitlačen k zemi, ztratil vědomí a v nemocnici zemřel.

Policista Derek Chauvin, který kolenem držel při zemi George Floyda, byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Podle trestního oznámení muži klečel na krku osm minut a 46 vteřin, z čehož dvě minuty a 53 vteřin bylo v době, kdy Floyd již nereagoval. Předtím černoch prosil, aby ho policie nezabíjela, a opakovaně si stěžoval, že nemůže dýchat. Dokument uvádí, že k Floydově smrti patrně vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle.

V noci na pátek rozzuřený dav v Minneapolisu vtrhl na policejní stanici, která byla předtím z bezpečnostních důvodů evakuována, a zapálil ji. Násilnosti provázely i podobné protesty v dalších městech.

Související

Více souvisejících

George Floyd (černoch zabitý policistou v USA) Demonstrace v USA USA (Spojené státy americké) zabití černochů americkými policisty Policie USA CNN

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy