Nikaragua může být prvním státem bez tištěných novin, režim prezidenta Ortegy zadržuje desítky tun papíru

Nikaragua by se mohla stát první zemí světa bez tištěných novin, varoval minulý týden nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Nikaragujská vláda autoritářského prezidenta Daniela Ortegy totiž podle něj ve snaze umlčet opoziční média už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi. Několik deníků už kvůli tomu přestalo vycházet.

"I ve státech jako je Sýrie či Somálsko jsou tištěné deníky... Naše dny ale mohou být brzy sečteny kvůli diktatuře. Nikaragua by tak získala nechvalné prvenství jako jediná země světa bez tištěných novin," píše se ve článku deníku La Prensa, který vychází v Nikaragui od roku 1926.

"Tisk v naší zemi je vystaven rozmarům diktatury. Rozhodli se nás zavřít," citoval v neděli argentinský server Infobae Cristianu Chamorrovou, dceru někdejší nikaragujské prezidentky (1990-1997) Violety Chamorrové, jejíž rodina deník La Prensa vlastní.

Kvůli obstrukcím celního úřadu, který od září 2018 zadržuje materiál pro dvě velké vydavatelské firmy, skončil už v Nikaragui loni v září druhý nejvýznamnější nezávislý deník v zemi El Nuevo Diario, deník Metro či populární list Q'hubo.

Podle šéfeditora deníku La Prensa Eduarda Enríqueze celní úřad konkrétně nevysvětlil důvod, proč materiál mediálním firmám zadržuje. "Řekli nám jen, že jsou to ´příkazy shora´," řekl serveru Infobae Enríquez. Podle něj za tím pokynem stojí prezident Ortega, který stojí v čele země už 13 let, a jeho manželka Rosario Murillová, která je tři roky viceprezidentkou. Podle opozice se Ortega drží u moci díky manipulacím voleb a potlačování opozice. V zemi jsou podle nevládních organizací pro lidská práva desítky politických vězňů.

V Nikaragui trvají od dubna 2018 protivládní protesty, které si podle Meziamerické komise pro lidská práva vyžádaly na 320 obětí. Většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie. Ortegova vláda přiznává 200 obětí. Demonstrace vypukly původně jako manifestace proti důchodové reformě, posléze přerostly v protesty za odstoupení prezidenta Ortegy. Tento někdejší partyzánský vůdce stál v čele Nikaraguy i v 80. letech minulého století.

Související

Více souvisejících

nikaragua Noviny / tisk Daniel Ortega Media

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy