Nová Kaledonie opět odmítla nezávislost, referendum bylo těsné. Francie si oddychla

Většina voličů v dnešním referendu na Nové Kaledonii podpořila setrvání tohoto tichomořského souostroví mezi zámořskými územími Francie. Ukazují to konečné výsledky, podle kterých proti vytvoření nezávislého státu hlasovalo 53,26 procenta účastníků plebiscitu.

Celkové vyústění referenda je stejné jako na podzim roku 2018, kdy se v Nové Kaledonii o odtržení od Francie hlasovalo poprvé. Tábor odpůrců nezávislosti však tentokrát zvítězil těsnějším rozdílem než před dvěma lety. Tehdy zachování současného systému s autonomní samosprávou podpořilo 56,4 procenta hlasujících voličů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu uvedl, že výsledek přijímá s pokorou, zároveň jej označil za vyjádření "důvěry v republiku".

"Voliči se vyjádřili, většinově dali najevo přání ponechat Novou Kaledonii součástí Francie. Jakožto hlava státu, přijímám toto znamení důvěry v republiku s hlubokým pocitem vděčnosti. Výsledky rovněž přijímám s pokorou," reagoval podle agentury AFP prezident Macron.

EN DIRECT | Déclaration suite au second vote sur l’accession à l’indépendance de la Nouvelle-Calédonie. https://t.co/cuacUzABPb

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) October 4, 2020

Novou Kaledonii, kde dnes žije asi 270.000 lidí, kolonizovali Francouzi v polovině 19. století, o možnosti přerušení vazeb na Paříž se zde vedou spory po desetiletí. Výsledek dnešního referenda podle agentury Reuters francouzské vládě přináší úlevu, překvapení v podobě opačného vyústění by znamenalo ztrátu strategicky významného území.

Dnešní plebiscit provázel enormní zájem občanů, podle posledních údajů odevzdalo hlas asi 85 procent z přibližně 180.000 právoplatných voličů.

Související

Vlny / tsunami

Silné zemětřesení udeřilo u Nové Kaledonie, panovaly obavy z tsunami

Zemětřesení o síle 7,6 stupně udeřilo v noci na dnešek u tichomořského souostroví Nová Kaledonie. Úřady Nové Kaledonie i nedalekého souostroví Vanuatu vydaly varování před cunami a nařídily evakuaci některých pobřežních oblastí. Na pobřeží byly zaznamenány vlny dosahující výšky 1,5 až dvou metrů, žádné oběti ani větší škody ale nezpůsobily a varování bylo zhruba po třech hodinách zrušeno, napsala dnes agentura AFP.
Nová Kaledonie (Francie), autor: Bananaflo

Nová Kaledonie zůstane francouzská, Macron jásá. Zájem o referendum byl značný

Tichomořské souostroví Nová Kaledonie dál zůstane francouzským územím. Vyplývá to z výsledků referenda, v němž obyvatelé rozhodovali o vyhlášení samostatnosti. Po sečtení 97 procent hlasů se pro nezávislost vyslovilo 45 procent voličů, 57 procent hlasujících bylo proti. Volební účast byla neobvykle vysoká - svůj hlas přišlo odevzdat přes 80 procent oprávněných voličů.

Více souvisejících

Nová Kaledonie (Francie) referendum Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy