Tálibán opět v Afghánistánu útočí, USA podnikly odvetný nálet

Spojené státy dnes podnikly v provincii Hílmand na jihu Afghánistánu nálet na bojovníky Tálibánu, aby pomohly afghánským vládním silám ubránit se před četnými útoky povstalců. Uvedla to agentura AFP. Byl to podle ní první americký letecký úder od sobotního podpisu mírové dohody v katarské metropoli Dauhá.

"Spojené státy podnikly v Hílmandu letecký útok proti bojovníkům Tálibánu, kteří aktivně útočili na afghánské bezpečnostní síly. Byl to obranný úder, aby přerušil útok," uvedl mluvčí amerických sil v Afghánistánu plukovník Sonny Leggett. "Zavázali jsme se k míru, ale neseme odpovědnost za obranu našich afghánských partnerů," dodal. Tálibán by podle něj měl přerušit "nepotřebné útoky" a plnit své závazky z dohody.

Povstalci z Tálibánu v noci na dnešek zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kunduz na severu a Uruzgán na jihu země, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky podle ní následovaly jen několik hodin po telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s politickým vůdcem povstalců.

"Ozbrojenci Tálibánu zaútočili přinejmenším na tři předsunutá stanoviště armády v Kunduzu a zabili nejméně deset vojáků a čtyři policisty," citovala AFP místního poslance. Mluvčí guvernéra jihoafghánské provincie Uruzgán potvrdil zabití šesti policistů, dalších sedm utrpělo zranění.

Tálibán v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky. V pondělí nicméně oznámil, že obnoví útoky proti afghánským bezpečnostním silám. Od té doby podnikl desítky útoků.

Spojené státy se v mírové dohodě podepsané v katarském Dauhá zavázaly, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Jeden ze zakladatelů hnutí Tálibán mulla Abdul Ghání Baradar, který zastupoval hnutí v Dauhá, hovořil telefonicky s prezidentem Spojených států, který rozhovor charakterizoval jako "dlouhý" a "dobrý". Uvedl to list The New York Times.

"Mé vztahy s mullou jsou velmi dobré. Chtějí ukončit násilí," uvedl Trump v úterý, tedy už po obnovení povstaleckých útoků proti afghánským vládním silám.

Cestu k míru v Afghánistánu mohou podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří. Komplikaci představuje také odmítnutí afghánského prezidenta splnit jeden z hlavních bodů dohody z Dauhá: propustit na svobodu až 5000 zajatců z Tálibánu výměnou za tisícovku zajatých vojáků a policistů.

Související

Více souvisejících

Tálibán Teroristické útoky v Afghánistánu armáda Afghánistán Afghanistán Donald Trump Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy