BBC: Saddámův sen o velkém filmu zmařila válka

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn se pokusil dostat Irák do filmového světa. V roce 1980 poskytl miliony dolarů na natočení výpravného snímku Clash of Loyalties (Střet věrností), v němž hráli britští herci včetně Olivera Reeda. Potom ale vypukla irácko-íránská válka, která věci zkomplikovala, a irácká invaze do Kuvajtu pak Saddámovy plány zmařila nadobro.

Producentem slibného filmového debutu byl britský producent iráckého původu Lateif Jorephani. V rozhovoru s BBC řekl, že snímek Clash of Loyalties se natáčel na začátku 80. let výhradně v Iráku a že Saddám tehdy opravdu velmi stál o to dostat Irák do centra mezinárodního filmového světa.

"Možná si myslel, že se jednou Bagdád stane Bollywoodem na Tigridu," řekl Jorephani s poukazem na indickou filmovou produkci.

Jorephani natáčení popsal jako zajímavé dobrodružství. Ústředním tématem snímku byl incident, který se stal v Iráku ve 20. letech a při němž byl zabit britský důstojník. Zájem o účinkování ve filmu byl údajně velký - všechny britské postavy hráli Britové, mezi nimi Reed, irácké hrdiny pak Iráčané.

Příprava šla velmi dobře, dokud nezačala válka mezi Irákem a Íránem. Britové doma sledovali informace o ní v televizi a příbuzní filmařů začali Jorephaniho bombardovat telefonáty, aby se jejich blízcí vrátili do Británie. "Tak jsme to zastavili," řekl producent.

Irácké vedení ale usilovalo o to, aby se zdálo, že je vše při starém. Takže filmaři dostali po několikatýdenní přestávce pokyn pokračovat. Bagdádské letiště kvůli válce nebylo použitelné, tak produkce lidi posílala do Jordánska a z ammánského letiště je do Iráku vozila taxi. Jenomže situace se změnila stejně jako zásobování, lidé začali být povoláváni do války.

A to nebyl jediný Jorephaniho problém. Reed se podle něj rád napil a liboval si v bujarých večírcích. "Největší starosti mi dělalo Olliho chování," řekl. O jeho stažení z filmu usilovala irácká vláda a ministři Jorephaniho vyzývali, aby Reeda z filmu odvolal. "Nechceme ho tady," říkali. A Jorephani Iráčany prosil, aby to s filmaři vydrželi.

Film byl přes všechny potíže dokončen a promítnut na několika filmových festivalech. "Vše skončilo, když irácká armáda v roce 1990 vjela do Kuvajtu. Jakýkoli kontakt s Irákem i vyjednávání s ním bylo pak ilegální," řekl Jorephani. "Saddámův" film nikdy na Západě do distribuce nešel a Jorephani už pro Saddáma nikdy nic jiného nenatočil.

Související

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

Více souvisejících

filmy Saddám Husajn Irák

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy