Německo má strach o své vojáky v Iráku, část kontingentu přesune

Německo z bezpečnostních důvodů stáhlo část svých vojáků z Iráku a přesunulo je do Jordánska a Kuvajtu. Spolková republika měla v Iráku dosud kolem 150 vojáků, přemístěno jich bylo přes 30. Sedm svých vojáků mimo Irák dočasně přesunulo i Slovensko.

Krok je reakcí na vyhrocení situace v regionu po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního Spojenými státy. 

O "dočasném zúžení" vojenské přítomnosti v Iráku, kde se Němci podílejí na výcviku armády, informovala německé poslance v dopise z pozdního pondělního večera ministerstva obrany a zahraničí. Přesun většiny vojáků se pak uskutečnil dnes. Změny v rozložení sil se týkají dvou míst - Bagdádu a základny Tádží severně od hlavního města. Celkem na nich Německo mělo 35 vojáků. Ti z Tádží jsou nyní v Jordánsku, ti z Bagdádu v Kuvajtu.

O necelých 120 vojácích, které má Německo v převážně kurdské severní části Iráku, se v dopise ministerstev nepsalo. V tomto regionu je zatím situace poměrně klidná.

Německo už v pondělí dalo najevo, že své vojáky v Iráku nenechá proti vůli tamní vlády. Bude akceptovat jakékoliv její rozhodnutí v této otázce. Pro to, aby zemi opustily zahraniční jednotky, se už vyslovil irácký parlament, a to právě v reakci na zabití Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu. Konečné rozhodnutí je ale na irácké vládě. Pokud by rozhodla stejně, obává se německý ministr zahraničí Heiko Maas toho, že by se nestabilita v zemi ještě zvýšila a hrozil by návrat takzvaného Islámského státu.

Podobně zatím na zabití Solejmáního reagovalo i Slovensko. To dočasně přesunulo mimo Irák sedm svých vojáků, kteří tam působili v rámci výcvikové mise NATO, oznámil dnes úřad slovenské vlády. Otázka dalšího působení slovenských vojáků v Iráku vyvolala v uplynulých dnech spor mezi premiérem Peterem Pellegrinim a šéfem sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrejem Dankem, jenž požadoval okamžité stažení vojáků do vlasti. Podle Pellegriniho bude ale Bratislava v této záležitosti postupovat po konzultacích se spojenci.

Čeští vojáci zůstávají v Iráku na svých základnách, kde jsou přijata opatření k zajištění maximální bezpečnosti.

Související

Olaf Scholz

Německem hýbe kauza Taurus. Rusko zveřejnilo odposlechy z tajné armádní schůzky

Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo provádí vyšetřování vážného úniku informací z jednání vysokých představitelů svého letectva. Později ministerstvo obrany potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru byl v pátek zveřejněn šéfredaktorkou ruské televize RT Margaritou Simonjanovou. Důstojníci diskutovali o možnosti, jak by Ukrajina teoreticky mohla využít německé střely. 

Více souvisejících

Bundeswehr Německo Irák Kásem Solejmání Armáda SR Slovensko Kuvajt Heiko Maas

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy