Nesmí do práce, do školy ani do autobusu. Afghánistán se pro ženy může stát peklem

Poté, co Tálibán obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde tálibánští bojovníci vyhodili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné.

Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Znepokojení nad jejich postavením projevil v neděli i generální tajemník OSN António Guterres.

Během vlády Tálibánu v letech letech 1996 až 2001 dívky nesměly navštěvovat školy a ženy nemohly pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Ženy, které pravidla porušily, někdy čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policí jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.

Tálibán nyní tvrdí, že bude respektovat práva žen a bude chránit cizince i Afghánce. Některá svědectví tamních žen ale naznačují pravý opak. Podle Reuters hrozí, že pokrok, kterého afghánské ženy dosáhly po svržení Tálibánu americkými vojáky, by mohlo být ztracen.

Radikálové minulý týden vyhodili zaměstnankyně jedné z kandahárských bank. Jen dva dny poté došlo k dalšímu incidentu v bance v Herátu, kde radikálové napomenuli přítomné ženy, aby si zakryly obličej. Dotyčné zaměstnankyně banky poté v zaměstnání skončily.

Podle mluvčího radikálního hnutí zatím není jasné, zda budou ženy moci pracovat v bankách. "Po ustanovení islámského systému to bude rozhodnuto podle práva, a pokud Bůh dovolí, nenastanou žádné problémy," řekl.

Podobné situace se obávají ženy napříč mnoha sektory.

"Jsem zlomená. Nejsem si jistá, jestli někdy budu moci pracovat nebo dělat všechno, co chci. Je zde mnoho mladých žen jako jsem já - naše sny jsou zničené. A naše naděje na lepší budoucnost se rychle rozplývají," řekla serveru BBC News žena pod pseudonymem Zib. Od roku 2013 pracovala jako PR konzultantka a spisovatelka. Teď si není jistá, co bude dál.

"Naše životy se za posledních 24 hodin změnily. Musíme být ve svých domovech. Každou chvíli nám chodí výhrůžky smrtí," uvedla moderátorka zpráv a politická komentátorka Ajša, která hovořila s listem The Guardian pod falešným jménem.

Novinářky, které se obávají stíhání, ničí své doklady a důkazy o své profesní identitě. Předtím je rychle odeslaly spřáteleným ambasádám v naději na udělení humanitárních víz. Australský novinářský svaz už tamní vládu vyzval, aby pomohla afgánským žurnalistkám.

Další žena, která své zkušenosti deníku popsala anonymně, uvedla, že ženy měly po vstupu Tálibánu do Kábulu problém se jen dostat se domů. Řidiči veřejné dopravy je prý odmítali s tím, že za ně nechtějí převzít odpovědnost.

Související

Více souvisejících

Afghanistán ženy Muslimové

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy