Pokud chceme skutečně porozumět dnešnímu militantnímu islámu, je třeba věnovat pozornost prohlášení Tálibánu z minulého týdne, domnívá se Fareed Zakaria, komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute. V textu pro server Washington Post připomíná, že afghánské hnutí za svého nejdůležitějšího partnera označilo Čínu s spolupráci s ní za "zásadní a mimořádnou příležitost".
Islamistům šlo vždy především o moc
Zakaria připomíná, že Čína je na základě pádných důkazů obviňována z rozsáhlé a dlouhodobé perzekuce svého muslimského obyvatelstva, která zahrnuje masové věznění, systematickou "převýchovu", permanentní sledování a v některých případech i nucenou sterilizaci.
"Jinými slovy, ideologicky nejzapálenější islamistická vláda světa říká, že jejím nejbližším spojencem bude země, která vede to, co mnozí pozorovatelé označují za kulturní genocidu muslimů," deklaruje autor komentáře. Vyvozuje z toho závěr, že militantním islamistickým hnutím jde vždy především o moc, nikoliv o náboženství.
Dvacet let po 11. září stále nemáme jasno, jak nahlížet na radikální islám, míní politolog. Přiznává, že je reálný, vnímáme jej jako zlo, ale během uplynulých dvou dekád ztratil ideologické opodstatnění.
Skutečný střet civilizací se podle komentátora totiž nikdy neodehrával mezi Západem a islámem, ale uvnitř islámského světa, mezi vládnoucími režimy a opozičními islamistickými hnutími, obecněji řečeno mezi umírněnými a radikálními náboženskými uskupeními.
Jako příklad dává Zakaria původní fatvu Usámy bin Ládina z roku 1996, která ospravedlňovala boj se "vzdáleným nepřítelem" - Spojenými státy - jejich podporou režimům v Egyptě a Saúdské Arábii, které označovala za "blízké nepřátele" a hlavní cíl úsilí. Záměrem tedy bylo odstranění vládnoucích diktátorů a jejich nahrazení islamistickými hnutími, které by vládly muslimskému světu ve stylu zaniklých chalífátů, dodává politolog.
Bin Ládinova strategie byla založena na fantaskní představě, že stovky milionů muslimů touží po právu šaría a že jejich odmítání diktátorů, jako byli Saddám Husajn nebo Hafíz Asad, se přetaví do podpory kleriků, kteří tyto režimy rovněž odmítali, vysvětluje autor komentáře. Upozorňuje, že ve skutečnosti většině arabského světa sice skutečně vládli neoblíbení tyrani, ale ukázalo se, že tamní obyvatelstvo chce větší otevřenost, více demokracie a posun k modernímu životu, nikoliv jeho odmítnutí.
Dokladem toho byly masivní demonstrace z roku 2011, které vešly ve známost jako arabské jaro, stejně jako četné volby v muslimském světě, například v Iráku, Tunisku, Turecku, Pákistánu, Indonésii a Malajsii, míní politolog. Připomíná, že i když v nich zvítězily islamistické strany, přiklonily se k fungování v demokratickém rámci, jsou relativně umírněné a jen zřídka prosazují striktní šaríu.
Proměny islámského světa
"Průzkumy veřejného mínění dlouho ukazují tento trend," pokračuje Zakaria. Poukazuje, že expert na Blízký východ Fawaz Gerges již v roce 2009 zjistil, že nálady v desítkách muslimských zemí vykazují společný rys, kterým je konec podpory militantního islámu a terorismu.
V Jordánsku mezi lety 2005 a 2009 klesl počet obyvatel, kteří považovali sebevražedné útoky za "v jistých případech ospravedlnitelné", z 57 % na 29 %, v Indonésii mezi lety 2004 a 2009 stoupl počet lidí zcela odmítajících terorismus ze 41 % na 74 %, uvádí autor komentáře. Dodává, že v Pákistánu v roce 2009 zcela odmítalo terorismus téměř 90 % jedinců, zatímco o sedm let dříve to bylo jen 43 %, přičemž následné průzkumy společnosti Pew Research Center potvrdily, že odpor vůči militantnímu islámu je mezi muslimy široce přítomný.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Proti tomu jen 46 % Američanů v roce 2009 považovalo záměrné bombardování civilních cílů za zcela nepřijatelné, zatímco 24 % z jejich spoluobčanů jej označovalo za "v některých případech přípustné, dává do kontextu Zakaria.
V potaz je třeba vzít také měnící se roli některých nedemokratických muslimských zemí, jako Saúdská Arábie či státy Perského zálivu, zdůrazňuje politolog. Vyzdvihuje, že Saúdská Arábie byla dlouhá desetiletí před 11. zářím 2001 ideologickým, politickým a finančním srdcem islamistického fundamentalismu, šířila kleriky, peníze, mešity a medresy do muslimského světa, to vše zaobaleno do netolerantního a puristického výkladu islámu.
Pak přišlo 11. září a především teroristické útoky v Saúdské Arábii z let 2003 a 2004, v jejichž důsledku začala tamní monarchie měnit kurz způsobem, který americký generál David Petraeus označil za jeden z nejdůležitějších, ale přitom nejméně zmiňovaných pozitivních posunů ve válce proti terorismu, konstatuje Zakaria. Tento vývoj podle něj pokračuje, a přestože saúdský korunní princ tvrdě potlačuje opozici, otevřel saúdskou společnost cizím kulturním a vzdělanostním vlivům, oslabil moc obávané náboženské policie a výrazně posílil práva žen.
V roce 2001 byly Spojené arabské emiráty spolu se Saúdskou Arábií a Pákistánem jediné státy, které uznávaly vládu Tálibánu, zatímco dnes nejenže Tálibán neuznaly, ale naopak mají diplomatické vztahy s Izraelem, se kterým budují silné ekonomické a společenské vazby, aniž by to vyvolávalo větší odpor ve zbytku muslimského světa, poukazuje politolog. Zdůrazňuje, že města jako Abú Zabí, Dubaj či Dauhá jsou ve srovnání se zbytkem Blízkého východu i velkou částí Asie otevřená, rozmanitá a moderní.
"Ve všech případech jde pochopitelně o absolutistické monarchie, ale skutečnost, že se přestaly podbízet fundamentalistům a nyní otevřeně přijímají západní a moderní hodnoty, je vypovídající," píše Zakaria. To, že Tálibán vnímá Čínu jako nejdůležitějšího partnera, proto nepovažuje za překvapivé a naopak očekává, že pro nový afghánský režim bude mnohem těžší najít si spojence v současném muslimském světě.
Související
Tálibán ženám v Afghánistánu zakázal leteckou dopravu bez mužského doprovodu
Úřady na severu Francie zavřely mešitu, kázání podle nich podněcovaly nenávist
islám , Tálibán , Terorismus , 11. září 2001 , Muslimové
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 1 hodinou
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 2 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 3 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 4 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák