Britové často umírají i kvůli čekání na pohotovosti, vyplývá ze studie

Dlouhé čekací doby na pohotovostech v Británii mohly v loňském roce přispět k přibližně 23.000 úmrtí nad dlouhodobý průměr. Uvedl to dnes server ITV News s odvoláním na nezávislou profesní asociaci lékařů urgentní medicíny ve Spojeném království The Royal College of Emergency Medicine (RCEM). 

Jen v loňském roce podle organizace čekalo v Anglii přibližně 1,6 milionu lidí na ošetření na pohotovosti více než 12 hodin. Mluvčí NHS i britského ministerstva zdravotnictví uvedli, že za vysokým počtem nadúmrtí může stát celá řada příčin.

Lékařská profesní asociace zaslala žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím a od státního zdravotnického systému (NHS) si vyžádala data o počtu pacientů, kteří čekali déle než 12 hodin od příjezdu na pohotovost. Zjistila, že v roce 2022 čekalo v Anglii 1,656.206 pacientů nejméně 12 hodin na přijetí, převoz nebo propuštění.

Asociace poté v souvislosti s dlouhým čekáním spočítala standardizovanou úmrtnost, která popisuje, zda je u určité populace větší, menší nebo stejně velká pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s obecnou populací. RCEM provedl tuto analýzu na základě údajů z předchozí studie z roku 2021, která spojovala nadměrnou úmrtnost s dlouhým čekáním na pohotovosti v Anglii v letech 2016 až 2018.

Studie dospěla k závěru, že na každých 72 pacientů, kteří stráví na pohotovosti osm až 12 hodin, připadá jedno úmrtí navíc. Na základě těchto údajů její autoři odhadli, že v roce 2022 bylo v Anglii 23.003 nadbytečných úmrtí pacientů spojeno s dlouhým pobytem na pohotovosti. Výzkum však analyzoval údaje z let 2016-18, takže údaje nemusí být srovnatelné s čekáním na pohotovosti v roce 2022.

"Tyto údaje jsou sice šokující, ale nejsou překvapivé," uvedl předseda profesní asociace Adrian Boyle. "Dlouhé čekací doby jsou spojeny s vážným poškozením zdraví pacientů a jejich úmrtím - rozsah, který je zde uveden pro rok 2022, je hluboce znepokojující," dodal.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. Záchranné služby NHS po celé zemi v prosinci několikrát vyhlásily stav nouze kvůli nedostatku personálu a významným zpožděním ambulancí, které vyjížděly k pacientům.

V Anglii a Walesu v prosinci, lednu a únoru také kvůli sporům o platy opakovaně stávkovaly desítky tisíc pracovníků záchranné služby, včetně záchranářů a operátorů, či zdravotní sestry. NHS loni uvedla, že na běžnou léčbu v nemocnici čeká více než sedm milionů lidí.

Zhoršování kvality lékařské péče se v Británii odehrává také v souvislosti s brexitem, po němž v zemi ubyly tisíce lékařů. Odborná společnost Nuffield Trust koncem listopadu uvedla, že Británie v důsledku brexitu přišla o zhruba 4000 lékařů.

Související

Více souvisejících

Velká Británie výzkum Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy