Odešla poslední královna na světě. Dánsko se rozloučilo s Markétou II., její místo převzal princ Frederik

Dánsko se dnes rozloučilo se svou královnou Markétou II., která na přelomu roku ve svém novoročním projedu oznámila nečekanou abdikaci. Novým králem se stal korunní princ Frederik. Po smrti britské královny Alžběty II. tak dnes odešla z funkce poslední královna na světě.

Právě se přehrává: Abdikace dánské královny Markéty II.

Abdikace dánské královny Markéty II. Video: YouTube

Královská rodina se vydala z královského sídla Amalienborg do paláce Christiansborg, vládní budovy v Kodani. Královna Markéta II. přijela kočárem, zatímco korunní princ Frederik, doprovázený svou manželkou korunní princeznou Mary a nejstarším synem princem Christianem, dorazil na místo automobilem.

Královna následně podepsala prohlášení o abdikaci na setkání s vládou, což znamená potvrzení majitele trůnu, a odjela zpět do Amalienborgu. Poté nový král Frederik X. vystoupil na balkon paláce Christiansborg, kde premiérka Mette Frederiksenová oficiálně oznámila změnu panovníka. Král přednesl projev k lidu a následovaly dělové salvy v kodaňském přístavu.

V Amalienborgu byla spuštěna královská vlajka a v paláci nového panovníka ji vztyčí. Poté se nový král a královna vrátili do Amalienborgu v kočáru, kde byli vítáni tisíci Dány.

Abdikace královny Markéty II. byla oznámena v jejím novoročním projevu 31. prosince 2023. Odstoupí po 52 letech panování, a od smrti britské královny Alžběty II. se stala nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě, jedinou královnou na světě a nejdéle úřadující ženou v čele státu.

Dánské království má přitom dlouhou historii spojenou s královskou rodinou, která hraje klíčovou roli v dějinách země. Jedním z výrazných členů dánské královské rodiny je princ Frederik, následník trůnu, který se stal zajímavou postavou nejen v dánském kontextu, ale i na mezinárodní scéně. 

ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: Dánská královna Markéta II. Takhle jste ji dosud neviděli

Princ Frederik se narodil 26. května 1968 jako Frederik André Henrik Christian. Je prvorozeným synem královny Markéty II. a jejího manžela, prince Henrika. Jeho plné královské jméno odráží historické a tradiční prvky spojené s dánskou monarchií.

Jeho vzestup k následnictví trůnu začal od samého počátku jeho života, ale vzhledem k tradicím a pravidlům dánského nástupnictví bylo nutné, aby čekal na oficiální potvrzení. V roce 1972, kdy se narodil Frederikův mladší bratr, princ Joachim, se Frederik stal korunním princem a následníkem trůnu.

Frederikova výchova byla pečlivě plánována s ohledem na jeho budoucí královské povinnosti. Absolvoval vojenskou službu v Dánské armádě a získal diplom na Aarhuské univerzitě. Dále studoval v zahraničí, včetně studia politologie na Harvardu. Jeho vzdělání a příprava na vládu byly důkladné a přispěly k formování jeho pohledu na svět a jeho schopností plnit královské povinnosti.

Jeho osobní život byl předmětem velkého zájmu veřejnosti. Princ Frederik se setkal se svou budoucí manželkou, australskou Mary Donaldson, během Letních olympijských her v Sydney v roce 2000. Jejich romantický příběh zaujal veřejnost a jejich svatba v roce 2004 byla velkým společenským událostí. Pár má spolu čtyři děti: prince Christiana, princeznu Isabellu, prince Vincenta a princeznu Josephine.

Princ Frederik si získal u obyvatel Dánska oblibu svou přátelskou povahou a schopností identifikovat se s obyčejnými lidmi. Jeho aktivity zahrnují podporu sportu, kulturních akcí a charitativních projektů. Má rovněž zájem o udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.

Související

Více souvisejících

dánsko Markéta II. princ frederik

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy