Brusel/Praha - Česká republika společně například s Polskem či Maďarskem jednoznačně odmítají kvóty pro přijímání uprchlíků. Evropská unie to bere jako provinění proti pravidlům. To stojí za spekulacemi, že se odmítnutí negativně projeví na čerpání evropských dotací. Situaci pro EuroZprávy.cz osvětlili expert na migraci v EU Marco Funk a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Evropská unie (EU) se rozhodla řešit migrační krizi tím, že její zátěž bude distribuovat na veškeré členské státy. Přicházející uprchlíky chce přerozdělovat a každý stát by měl přijmout nějaký minimální počet. Některé členské země v čele s Českou republikou však požadavek rázně odmítly. Otázka tedy zní, jaký za "neposlušnost" přijde trest. Hovoří se přitom především o krácení evropských dotačních programů.
„Ačkoliv některé členské státy volaly po propojení mezi relokací uprchlíků a regionálními dotacemi EU, v současné době nad tímto návrhem nepanuje dostatečná shoda,“ uvedl pro EuroZprávy.cz odborník na evropskou migrační otázku z think-tanku European Policy Centre (EPC) Marco Funk.
Podle Funka se sice situace může změnit, ale zdá se, že to spíše není pravděpodobné. „V dohledné budoucnosti se na tom dostatek států pravděpodobně neshodne,“ uklidnil obavy Funk. I přesto však podle něj může hrozit nějaká finanční penalizace.
„I přes to, Česká republika a další země jako Polsko či Maďarsko budou možná muset zaplatit nějakou pokutu,“ upozornil expert. Záleží totiž především na rozhodnutí Evropské komise, která nedávno zahájila proces posuzování, zda se jmenované státy nějak provinily proti evropským stanovám.
Pro výpočet takové pokuty se využívá několik faktorů. Jaká byla důležitost porušených pravidel a jeho dopad. Doba po kterou porušení trvalo a také se bere v úvahu platební schopnost země. Pokuta by vždy měla podle evropského práva mít takovou hodnotu, která konkrétní zemi odradí od opakování prohřešku.
Marco Funk vystudoval evropská studia v Paříži a na Floridě. Jeho hlavním zaměřením v think-tanku EPC je migrace v Evropské unii a její mezinárodní a bezpečnostní aspekty. Dříve pracoval například v Mezinárodní organizaci pro migraci, která sídlí ve Vídni.
Podle české organizace je krácení dotací reálné
„O krácení fondů pro ty země, které vnímají solidaritu jednostranně, se hovoří už delší dobu a to i v souvislosti s očekávaným výpadkem příjmu po odchodu Británie z EU. To jsou země, které by chtěli jen přijímat a ne poskytovat.,“ uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Postihnout by to tedy mohlo právě ty země, které nejsou solidární třeba s Itálií či Řeckem.
Podle Rozumka je špatně jak přístup České republiky tak Evropské unie. „S postojem českých politiků nesouhlasíme. Přijmout 100 či 200 lidí by nám vůbec nic neudělalo, třeba nezletilých dětí bez doprovodu," tvrdí Rozumek. Prý by to vypadalo mnohem lépe a nikdo by nás neházel do "višegrádského pytle" a naše argumenty by se začaly brát vážně.
Evropská unie by zase měla přestat hrozit trestáním a řízením před Evropskou komisí. „Otázka by neměla rozdělovat. Nechal bych státy nabídnout jejich řešení migrační otázky, třeba výraznou finanční či personální pomoc,“ vysvětlil ředitel OPU, podle kterého je celá debata o uprchlících v ČR uměle vyvolaná a je jich tady naprosté minimum.
„Neměli bychom kvůli tomu riskovat to, že partneři v EU se s námi nebudou bavit a nebudou s námi spolupracovat na třeba mnohem důležitějších tématech,“ dokončil Rozumek.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , dotace , uprchlíci , Marco Funk (think tank) , Česká republika , Martin Rozumek
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 1 hodinou
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 3 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 3 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 4 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák