Česká republika by chtěla trvalou účast na jednání euroskupiny, říká Pilný

Brusel - Český ministr financí Ivan Pilný by si přál, aby euroskupina do budoucna pokračovala v jednáních za účasti ministrů financí zemí, které teprve mohou euro přijmout. V Praze se v létě uvažovalo o tom, že by Česko rádo v dosud neformálně fungující euroskupině získalo pozorovatelský status.

Pilný to novinářům řekl při příchodu na schůzku ministrů financí států platících eurem, na kterou byli pozváni i jejich kolegové z dalších států unie. „Vyslovím se pro to, aby jednání v tom pravidelném formátu pokračovala," řekl Pilný. Pro Českou republiku má podle něj smysl nejen vědět, co se děje, ale také moci určitým způsobem dění aktivně ovlivňovat, i když Praha nemá hlasovací právo.

Nynější schůzky jsou přípravou na prosincové jednání šéfů států a vlád eurozóny a jejich kolegů z dalších zemí EU. Setkání, které se uskuteční na okraj druhého jednacího dne prosincového summitu unie, bude diskutovat o budoucnosti a reformách evropské hospodářské a měnové unie.

Tam už by měl Česko zastupovat nový premiér Andrej Babiš, který byl v končící vládě Pilného předchůdcem na ministerstvu financí. Diplomaté však od této diskuse šéfů států a vlád nyní nečekají žádné velké závěry, především kvůli trvající nejistotě kolem budoucí německé vlády.

Dnešní jednání ministrů financí eurozóny a zástupců všech dalších států EU s výjimkou odcházející Británie je druhým podobným přípravným jednáním. Podle Pilného tak dál pokračuje diskuse o bankovní unii, především směrem ke snižování rizik. To by eurozóně mělo časem umožnit shodnout se na zatím sporném plánu společného pojištění vkladů. Česko také zajímá debata o tom, jak řešit problém s nesplácenými bankovními úvěry.

Debata se točí i kolem fiskální problematiky a případného samostatného rozpočtu eurozóny. „Už minule jsme vyjádřili určité výhrady, aby se vytvářel nějaký další polštář. Evropský rozpočet samozřejmě není nafukovací a my si myslíme, že jeho současná konstrukce je v pořádku," podotkl Pilný.

Ve středu, čili až po dnešní ministerské debatě, plánuje Evropská komise zveřejnit první sadu návrhů, které s reformou hospodářské a měnové unie souvisejí. Měl by mezi nimi být například plán na změnu stávajícího Evropského stabilizačního mechanismu ESM v budoucí evropský měnový fond.

Související

Ivan Pilný

Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse

Bývalý poslanec ANO a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) Ivan Pilný (76) opouští řady vládního hnutí. Informoval o tom v dopise předsedovi ANO premiéru Andreji Babišovi, který má ČTK k dispozici. Pilný jeho pravost na dotaz ČTK potvrdil. Jako důvod svého odchodu uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. Ke stavu politiky se ve svém dopise kriticky vyjadřuje.

Více souvisejících

Ivan Pilný eurozóna EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy