NÁZOR – V neděli večer šlo z evropských metropolí téměř zaslechnout oddechnutí, když němečtí sociální demokraté (SPD) v hlasování podpořili formální jednání s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) Angely Merkelové a její bavorskou sesterskou odnoží, Křesťansko-sociální unií (CSU), konstatuje politolog Matthew Qvortrup. Profesor z Coventry University v komentáři pro server CNN soudí, že případná neochota podpořit plán zformovat vládní koalici na bázi uvedených stran by Evropu uvrhla do další existenční krize, kterou si kontinent nemůže dovolit.
Obava z historické porážky
Přesto šlo sotva o podporu, v níž lídr SPD Martin Schulz doufal, uvádí odborník. Připomíná, že jen 362 z 642 delegátů zvláštní stranické konference v Bonnu podpořilo kompromis dosažený před dvěma týdny, hlasování bylo velmi těsné a Schulz nepůsobil vůbec sebevědomě, když se v neděli odpoledne obracel na své „soudruhy“.
Sociálnědemokratický lídr také nepředvedl žádný bravurní výkon, deklaruje profesor. Odkazuje na web jinak vůči SPD smířlivého listu Süddeutsche Zeitung, který bezprostředně po Schulzově projevu napsal, že politik nedokázal získat srdce delegátů.
„Kdo potřebuje nepřátele, když má takové přátele?“ klade si otázku Qvortrup. Zdůrazňuje, že zkoušeného Schulze nezachránila jeho rétorika, ale především zájem na přežití strany, jelikož SPD se poté, co v zářijových spolkových volbách získala jen 23% hlasů, v posledních průzkumech propadá ještě níže a pravděpodobnost další porážky v případných březnových předčasných volbách zřejmě způsobila kýžený rozdíl.
Schulz původně chtěl, aby jeho strana po pětiletém nesnadném partnerství s Angelou Merkelovou nabrala sílu v opozici, poukazuje expert. Dodává, že volební výsledek byl pro SPD, která ještě před deseti roky vítězila se 40% hlasů, nejnižší v historii.
Poté, co zkrachovala jednání mezi Zelenými, liberály z FDP a CDU/CSU Merkelové, sociální demokraté byli nuceni zahájit rozhovory, vysvětluje politolog. Doplňuje, že vyústily v dohody o silnější evropské spolupráci a integraci i nižších odvodech na zdravotní pojištění u zaměstnanců, což byly pro SPD nepřekročitelné linie.
Merkelová, či Macron?
Křesťanští demokraté na oplátku údajně získali příslib, že počty uprchlíků přijímaných v Německu, budou výrazně nižší, poukazuje Qvortrup. Zdůrazňuje, že strana Merkelové ztratila mnoho hlasů ve prospěch krajně pravicové Alternativy pro Německo, když se v roce 2015 rozhodla přijmout téměř milion syrských běženců.
SPD a CDU/CSU se také dohodly na větších odvodech do rozpočtu EU a podpoře plánu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pro její fiskální integraci, pokračuje profesor. Dodává, že nedělní hlasování sociálních demokratů nicméně není koncem celého procesu a obě strany musí ještě uzavřít formální dohodu, avšak mělo by se skutečně jednat o pouhou formalitu, a proto se reálně otevřela cesta k dalším čtyřem rokům koaliční vlády vedené Angelou Merkelovou.
„Je otevřenou otázkou, zda se dříve neotřesitelná německá kancléřka dokáže vrátit do pozice nejvlivnějšího evropského politika,“ píše politolog. Poukazuje, že zatímco Merkelová a její kolegové vyjednávali na domácí scéně, role nejviditelnějšího evropského politika se dočasně chopil francouzský prezident Macron.
Pád Merkelové se předpokládal již mnohokrát, avšak kancléřka pokaždé odrazila své kritiky a vyšla posílená, připomíná profesor. Dodává, že nikdo neví, zda to dokáže znovu.
V širší perspektivě dohoda mezi sociálními a křesťanskými demokraty o větším příspěvku do evropského rozpočtu znamená, že nová německá vláda – zřejmě se Schulzem coby ministrem zahraničí – bude více principiální a pravděpodobně nebude podrývat evropský projekt, očekává Qvortrup. To by podle něj mělo zalarmovat především Británii, která se momentálně snaží v rámci dohody o podmínkách brexitu dojednat s EU soubor příznivých ústupků.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Německo , Angela Merkelová , Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) , EU (Evropská unie) , Brexit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 1 hodinou
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 1 hodinou
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 3 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.
Zdroj: Libor Novák