Boris Johnson bude britským premiérem, v souboj porazil Hunta

Bývalý londýnský starosta Boris Johnson se ve středu stane britským premiérem poté, co jej členové vládní Konzervativní strany podle očekávání vybrali jako svého nového lídra. Vedení strany i vlády přebírá od Theresy Mayové, které se dosud nepodařilo zemi vyvést z Evropské unie. Johnson tři roky po zlomovém referendu slibuje, že nový termín brexitu na konci října už je definitivní.

Ve finálovém kole volby lídra Johnsona podpořilo 92.153 členů strany, zatímco jeho rivala, ministra zahraničí Jeremyho Hunta, přibližně poloviční počet hlasujících. Výsledek téměř 50denního vnitrostranického výběru oznámila předsedkyně poslaneckého klubu konzervativců na mítinku v Londýně.

Thank you all for the incredible honour you have done me. The time for campaigning is over and the time for work begins to unite our country and party, deliver Brexit and defeat Corbyn. I will work flat out to repay your confidence

— Boris Johnson (@BorisJohnson) July 23, 2019

Končící premiérka Mayová by měla z úřadu odstoupit ve středu, načež její nástupce zamíří za královnou Alžbětou II., která jej jmenuje předsedou vlády. Johnsonovi se tak podle médií splní dlouholetý sen, ačkoli ještě v roce 2015 jako starosta Londýna označil za pravděpodobnější než svůj nástup do sídla premiérů Downing Street 10 to, že se po smrti "převtělí do olivy".

Politik známý kontroverzními výroky a komickým vystupováním se o post předsedy vlády ucházel už před třemi lety po brexitovém referendu, tento pokus ale hned na počátku selhal. Poté působil ve vládě Mayové jako ministr zahraničí, než loni v létě odstoupil kvůli nesouhlasu s brexitovým plánem premiérky.

Johnson po Mayové, jak píše agentura Reuters, zdědí hlubokou politickou krizi vyvolanou rozhodnutím Británie opustit EU. Do aktuálně platného termínu brexitu dnes zbývá 100 dní a nastupující premiér chce do té doby zásadně změnit "rozvodovou" dohodu s EU třikrát odmítnutou v dolní komoře britského parlamentu. Při neúspěchu této snahy by se podle všeho snažil Británii z unie vyvést bez dohody o podmínkách odchodu. Dolní sněmovna však na začátku roku opakovaně odmítla i tuto variantu.

Johnson nicméně slibuje, že za 31. říjen už se brexit odkládat nebude, a chce opět vystupňovat přípravy na brexit bez dohody. "Samozřejmě nasadíme do akce náš plán a budeme se připravovat na odchod 31. října, za každou cenu... stůj co stůj," řekl nedávno v rozhovoru s rozhlasovou stanicí TALKRadio.

Johnson dnes v projevu po svém zvolení do čela Konzervativní strany zopakoval slib, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu. Svůj kabinet chce sestavit v příštích dnech.

Johnson také poděkoval svému rivalu Jeremymu Huntovi a poraženého šéfa diplomacie ocenil jako kvalitního soupeře. Poděkoval také odcházející premiérce Therese Mayové, která ve funkci končí kvůli neúspěchu své brexitové strategie.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Jeremy Hunt (britský politik) Konzervativní strana (VB) Theresa Mayová Brexit

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy