Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

"Ano" brexitu

Britové si v referendu 23. června 2016 zvolili odchod z Evropské unie. Následujícího dne odstoupil premiér David Cameron, jehož nahradila Theresa Mayová, euroskeptička, která nicméně v referendu hlasovala proti brexitu.

Mayová 29. března 2017 aktivovala článek 50 lisabonské smlouvy, čímž byl zahájen proces odchodu z EU, který měl skončit nejpozději po dvou letech.

K posílení svého mandátu před jednáními s EU Mayová vypsala předčasné volby. V nich 8. června konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v parlamentu, což přinutilo Mayovou ke spolupráci s malou severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

První smlouva

Vyjednávači EU a Británie se 13. listopadu 2018 shodli na textu dohody o brexitu, kterou 25. listopadu schválil mimořádný summit EU.

Tuto dohodu britští poslanci třikrát za sebou odmítli (15. ledna 2019, 12. března a 29. března 2019). Brexit byl odložen do 22. května, a pak znovu do 31. října. Mayová byla nucena zorganizovat volby do Evropského parlamentu 23. května, kterých se Britové museli zúčastnit. Následujícího dne oznámila, že 7. června odstoupí.

U kormidla Boris Johnson

Konzervativci si 23. července 2019 vybrali jako nástupce Mayové Borise Johnsona, který byl stoupencem odchodu Británie z EU k 31. říjnu, ať s dohodou, nebo bez ní.

Británie a sedmadvacítka oznámily 17. října vyjednání nové dohody. Britský parlament 22. října podpořil prováděcí zákon k dohodě, ale odmítl podpořit zrychlený harmonogram jeho projednávání. Johnson vypsal předčasné volby.

Sedmadvacítka 28. října schválila odložení brexitu na 31. ledna 2020.

Brexit

Johnson si v parlamentních volbách v prosinci 2019 zajistil absolutní většinu v parlamentu s nejlepším volebním výsledkem pro konzervativce od dob Margaret Thatcherové.

Ihned vrátil dohodu o brexitu do obnoveného parlamentu, který jej schválil 9. ledna 2020, horní sněmovna 22. ledna. Po podpisu královny Alžběty II. text dohody schválil 29. ledna také Evropský parlament.

Británie formálně opustila EU 31. ledna 2020. Nastalo přechodné období do 31. prosince 2020, během kterého se Británie ještě řídí pravidly EU.

Vyjednávání po brexitu

Na začátku března 2020 zahájily EU a Británie vyjednávání o budoucích obchodních a bezpečnostních vztazích, s cílem dosáhnout dohody o volném obchodu bez cel a kvót. Jednání, narušovaná pandemií nemoci covid-19, se zadrhla na rybolovu, pravidlech hospodářské soutěže a dohledem nad řešením sporů.

Británie 12. června formálně odmítla možnost prodloužení přechodného období, které tedy končí 31. prosince 2020.

Britská vláda letos 9. září zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, který podle tamních médií umožňuje kabinetu ignorovat části závazné brexitové dohody týkající se Severního Irska. Podle EU to znamená porušení mezinárodního práva. Evropská komise (EK) zahájila s Británií 1. října právní řízení kvůli porušení loni schválené brexitové dohody.

V cílové rovince

Sedmadvacítka 15. října vyzvala Londýn, aby učinil "nutné kroky" k uzavření dohody. Johnson reagoval prohlášením, že Británie a EU možná nakonec žádnou dohodu neuzavřou. Po týdnu stagnace prohlásil vyjednavač EU Michel Barnier, že obě strany musejí učinit kompromisy, a ujistil, že obchodní dohoda bude respektovat suverenitu Británie.

Jednat se znovu začalo od 22. října, rozhovory mezi Johnsonem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o budoucích obchodních vztazích ale dlouho nepřinesla zásadní průlom. Před dvěma týdny Johnson připustil, že existuje "velká pravděpodobnost", že se EU a Británii dohodu o budoucích obchodních vztazích uzavřít nepodaří. Také von der Leyenová na unijním summitu v Bruselu uvedla, že krach jednání je pravděpodobnější než dosažení dohody. Rozhovory ale pokračovaly.

???? The clock is no longer ticking. After 4.5 years of collective effort and #EU unity:To preserve peace on the island of Ireland. To protect citizens and the Single Market. To build a new partnership with the UK. Thank you all ?

— Michel Barnier (@MichelBarnier) December 24, 2020

Důležitým termínem k tomu, aby případná dohoda mohla platit od začátku roku, byl 20. prosinec. O den později poslanci Evropského parlamentu konstatovali, že i kdyby text dohody dostali, nestihnou ji už letos schválit.

Dnes úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se EU a Británie dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období. "Dohoda je hotová," uvedl.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie David Cameron Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy