EU se rozšiřovat nebude. Balkánské státy dostaly stopku, reakce jsou bouřlivé

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš, podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.

Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Tirana i Skopje podle Evropské komise požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl. Podle diplomatů byla proti zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.

"Chci říct jasně, že to není vina Albánie a Severní Makedonie... ty jsou připraveny. Bohužel nejsou připraveny některé členské země," poznamenal Donald Tusk na tiskové konferenci. Končící šéf unijních summitů obě země vyzval, aby svou snahu nevzdávaly. Summit se shodl pouze na tom, že se političtí vůdci k tématu vrátí před vrcholnou schůzkou EU a zemí západního Balkánu v květnu příštího roku.

I would like to send a message to our Macedonian and Albanian friends: don’t give up! You did your share and we didn’t. But I have absolutely no doubt that you will become full members of the European Union.https://t.co/8G5z2NjHPr pic.twitter.com/xgTjKS0HML

— Donald Tusk (@eucopresident) October 18, 2019

Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker označil rozhodnutí summitu za zklamání a dodal, že tím snaha o rozšíření nekončí. "Pokud chceme být respektováni, musíme plnit sliby," řekl Juncker, který svou funkci stejně jako Tusk opustí před koncem roku.

Velké zklamání dal najevo také český premiér Andrej Babiš. Rozhodnutí nezahájit přístupová jednání označil za "nepochopitelné". Z jeho pohledu se totiž jedná o "formální záležitost". "Šlo jen o to, abychom řekli: ano, začneme vyjednávat. A to vyjednávání samozřejmě může trvat deset, patnáct let," zdůraznil. Severní Makedonie podle něj udělala mimořádně mnoho, aby s ní EU zahájila rozhovory, Albánie už méně. Aktuální rozhodnutí summitu je podle Babiše ale "špatným signálem pro celý region" a bude mít dopad na důvěryhodnost EU.

Nespokojenost s odkladem rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů dnes vyjádřila i řada dalších premiérů. "Měly by nárok na přístupová jednání. Ztroskotalo to na některých státech," řekla například rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.

Také její krajan Johannes Hahn, který v současné Evropské komisi zastává funkci komisaře pro sousedskou politiku a rozšíření, vyjádřil "mimořádné zklamání". Podle něj hrozí "destabilizace západního Balkánu s plným dopadem na EU". Italský premiér Giuseppe Conte řekl, že na rozhodnutí Evropské rady o Severní Makedonii a Albánii "se bude vzpomínat jako na historický omyl".

"To nejmenší, co Evropská unie regionu dluží, je, aby s námi mluvila na rovinu," kritizoval dnes na twitteru postoj šéfů států a vlád severomakedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov.

President @JunckerEU at press-conference following #EUCO: "I am very disappointed by the result of the #EUenlargement discussion. It is a grave historical mistake not to open accession negotiations with ??#Albania &??#NorthMacedonia. A grave historical mistake." pic.twitter.com/DF9Bdzm9by

— EU NEAR?? (@eu_near) October 18, 2019

Albánský premiér Edi Rama vyjádřil lítost nad rozhodnutím, které podle něj souvisí s "otevřenou konfrontací v rámci EU samotné".

Související

Více souvisejících

Summit EU Severní Makedonie albánie Donald Tusk Andrej Babiš EU (Evropská unie) Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy