Gayové a lesby se v Evropě venku bojí držet partnera za ruku

Při pobytu na veřejnosti s partnerem stejného pohlaví se v Evropě 60 procent lidí s menšinovou sexuální orientací vyhýbá držení za ruku, protože se bojí obtěžování či napadení.

Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA), jehož výsledky byly zveřejněny dnes dopoledne. Respondenti ve dvou pětinách případů uvedli, že se v uplynulém roce cítili diskriminovaní či obtěžovaní, u ČR byla čísla pod evropským průměrem.

Web Politico označuje novou studii za největší svého druhu v dějinách. Loňského sběru údajů se prostřednictvím internetu zúčastnilo skoro 140.000 respondentů z členských zemí Evropské unie a také z Británie, Srbska a Severní Makedonie. Podle agentury Reuters výsledky nasvědčují spíše stagnujícímu boji proti diskriminaci skupin označovaných souhrnnou zkratkou LGBTI. U některých regionů dokonce zjištění, která navazují na podobný výzkum z roku 2012, vypovídají o zhoršení situace v posledních letech.

"Ačkoli některé země v rovnoprávnosti LGBTI pokročily, zjištění našeho průzkumu ukazují, že celkově je pokrok příliš malý a mnozí LGBTI lidé tak zůstávají zranitelní," shrnul ředitel agentury FRA Michael O'Flaherty. "Příliš mnoho LGBTI lidí nadále žije ve strachu z toho, že budou zesměšňováni, diskriminováni nebo dokonce terčem útoku," uvedl.

Jen těsná většina dospělých gayů, lesbiček nebo bisexuálů uvedla, že nikdy nebo většinu času neskrývají svoji sexuální či genderovou identitu. Podíl tedy oproti roku 2012 narostl o více než deset procent, respondenti ale zároveň častěji uváděli, že se setkali s diskriminací či obtěžováním. V roce 2012 negativní zkušenost z posledního roku hlásilo 37 procent lidí, loni to bylo 43 procent.

Zhruba šest z deseti dotázaných pak řeklo, že na ulici radši většinou nedrží partnera stejného pohlaví za ruku kvůli obavě ze slovního či fyzického útoku. Více než jedna desetina respondentů byla údajně v posledních pěti letech sexuálně nebo fyzicky napadena v souvislosti s jejich sexuální orientací.

Průzkum zároveň ukazuje zásadní rozdíly mezi pocity lidí z různých evropských zemí. V Irsku, ve Finsku a na Maltě uvedlo 70 a více procent dotázaných, že tolerance vůči komunitě LGBTI ve společnosti se za posledních pět let zlepšila, v Česku vnímalo pozitivní vývoj 60 procent, ve Francii a Polsku ale jen okolo 20 procent účastníků průzkumu.

Z českých respondentů hlásilo osm procent sexuální či fyzický útok z posledních let a 31 procent diskriminaci spojenou s orientací. Téměř polovina Čechů uvedla, že se na veřejnosti často nebo vždy bojí držet partnera stejného pohlaví za ruku, u Poláků to bylo více než 80 procent.

Související

Švýcarsko, ilustrační foto

Švýcaři dali v referendu zelenou sňatkům lidí stejného pohlaví

Švýcaři se dnes v referendu vyslovili pro uzákonění sňatků lidí stejného pohlaví. Podle agentury DPA to vyplývá z konečných výsledků hlasování. S "manželstvím pro všechny" souhlasilo 64,1 procenta Švýcarů, přičemž nadpoloviční podporu návrh získal ve všech 26 kantonech. Výsledek podle agentury AFP není překvapením, průzkumy připisovaly většinu zastáncům sňatků homosexuálů.

Více souvisejících

Gayové Lesby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy