Kaczyński ohlásil zrušení disciplinární komory, jablka sváru s EU

Šéf hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dnes ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září.

Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.

"Zrušíme disciplinární komoru (nejvyššího soudu) v podobě, v jaké nyní existuje, a tímto způsobem zmizí předmět sporu," řekl Kaczyński agentuře PAP. Zdůraznil, že disciplinární komora bude zrušena, nikoliv však kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, protože toto rozhodnutí šéf PiS neuznává. Přesahuje podle něj unijní smlouvy a rozšiřuje působnost unijních soudů. Se zrušením komory podle něj počítají již dávno připravované vládní plány.

"Chceme komoru zreformovat nikoliv kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, ale prostě proto, že tato komora neplnila své povinnosti," řekl.

Soudní dvůr EU v půli července nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Uvedl, že komora "neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci".

Ale polský ústavní soud, jehož soudce převážně nominovala vládní koalice, shledal, že rozhodnutí Soudního dvora EU "nejsou v souladu" s polskou ústavou.

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská nicméně tento týden částečně zablokovala činnost disciplinární komory nařízením, že akta k disciplinárním případům soudců nebudou směřovat do disciplinární komory, ale přímo k ní do sekretariátu, kde je uloží.

Manowskou za to ostře kritizoval architekt soudní reformy, ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, podle kterého kroky předsedkyně nejvyššího soudu jsou v rozporu s ústavou a zákony.

Manowská se kvůli rozhodnutím unijního soudu obrátila na prezidenta Andrzeje Dudu, aby se zasadil o změny současných předpisů ohledně disciplinárního režimu soudců, aby byl efektivní a nevzbuzoval výhrady.

Disciplinární komoru nedávno kritizoval za nesplněná očekávání i premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko má čas do 16. srpna, aby rozhodnutí unijního soudu splnilo. Jinak by Varšavě mohly hrozit vysoké pokuty, připomněl server Gazeta.pl.

Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který už několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů.

Někteří právní odborníci podle agentury Reuters zrušení komory považují za pouhou kosmetickou změnu, která Soudní dvůr EU neuspokojí. "Pouhé rozpuštění disciplinární komory neřeší problém dřívějších nezákonných rozhodnutí a sankcí ze strany tohoto orgánu," uvedl profesor evropského práva Laurent Pech z londýnské Middlesex University. "Pokud chtějí vyhovět zákonům EU, je to docela snadné. Musí zvrátit vše, co udělali za posledních pět let. Žádná jiná cesta neexistuje," dodal.

Související

Více souvisejících

Jaroslaw Kaczyński Polsko Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy