Katalánsko zasáhla nová vlna protestů, ve středu bylo zraněno 100 lidí

Na 25.000 lidí se podle policie sešlo na dnešní demonstraci v Barceloně, kterou zorganizovali studenti na podporu uvězněných katalánských separatistických politiků. Manifestace se čtvrtý den konají i v dalších městech Katalánska a z pěti jeho měst jdou do Barcelony tisíce lidí v takzvaných Pochodech svobody. Ty komplikují provoz na silnicích i dálnicích a do Barcelony mají dorazit v pátek.

Manifestace v Katalánsku vypukly po pondělním verdiktu španělského nejvyššího soudu, který odsoudil devět politiků z tohoto autonomního regionu k vysokým trestům vězení za referendum o nezávislosti z roku 2017. Studenti v Barceloně dnes ale kromě svobody pro "politické vězně", jak jim říkají, požadovali i demisi regionální vlády, zejména ministra vnitra Miquela Bucha. Toho kritizují za zásahy policie proti demonstrantům a spolupráci se španělským ministrem vnitra v tomto týdnu kvůli manifestacím. Ty se hlavně večer zvrhávají v násilí a potyčky radikálních skupin s policií.

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska ale dnes po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími ministry uvedl, že za násilnostmi stojí "minoritní, ale perfektně organizované skupiny". Podle místních médií je za radikálními skupinami zejména organizace Výbory na obranu republiky (CDR). Řada separatistů včetně regionální vlády i uvězněných politiků násilnosti odsoudila, stejně jako to udělal katalánský premiér Quim Torra, ten ale až po třech dnech demonstrací. Dnes Torra řekl, že vyšetří, kdo za násilnostmi stojí.

Od pondělí ošetřili zdravotníci při protestech v Katalánsku na 350 lidí, z toho dvě třetiny v Barceloně. Španělské ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že zranění utrpělo 194 policistů.

V noci na dnešek zažila katalánská metropole druhou noc násilností, při nichž skupiny radikálů zapalovaly kontejnery i auta a házely na policisty dlažební kostky i Molotovovy koktejly. Podle španělského ministra vnitra způsobili v Barceloně škody na majetku města zhruba za 627.000 eur (16,1 milionu Kč).

O situaci v Katalánsku dnes jednal tamní regionální parlament, v němž premiér Torra prohlásil, že je třeba hledat širokou dohodu, "jak dosáhnout práva na sebeurčení v co možná nejkratší lhůtě". Dosaženo by toho podle něj mělo být ještě v tomto volebním období, jež končí v roce 2021. Torra též vyzval premiéra Sáncheze, aby řešil problém "tak, jak to dělají v demokraciích, tedy jednáním".

Obavy kvůli pokračujícím násilnostem při protestech vyjádřil i svaz hoteliérů v Barceloně či tamní obchodní komora, podle nichž je ohrožen cestovní ruch a obchod v Katalánsku. Před cestami do Katalánska dnes kvůli demonstracím varovala své občany Jižní Korea, jejíž ministerstvo zahraničí cesty nedoporučuje "z bezpečnostních důvodů". Také české ministerstvo zahraničí tento týden doporučilo zvážit nutnost cesty do Barcelony a okolí a při pobytu v Katalánsku dbát pokynů místních úřadů.

Související

Španělsko, ilustrační fotografie.

Ve Španělsku rychle přibývá nakažených, Katalánsko zavírá noční podniky

Španělsko zažívá rychlý růst počtu lidí nakažených koronavirem a některé regiony kvůli tomu před Vánoci zavádějí nové restrikce. V Katalánsku se od pátku zavřou noční podniky a setkávat se bude smět nanejvýš deset lidí najednou. Některé provincie se chystají navrhnout povinné nošení roušek i venku, napsal dnes list El País.
Katalánsko, ilustrační foto

Katalánsko od pátku ruší téměř všechna zbývající covidová opatření

Katalánsko od pátku ruší téměř všechna zbývající opatření, která v tomto španělském regionu platila kvůli pandemii covidu-19 v různé formě od loňského jara. Mimo jiné se tak opět budou moci z plné kapacity zaplnit fotbalové stadiony i vnitřní prostory restaurací. Informují o tom místní média. Podle katalánského deníku La Vanguardia má tento region mírné zpoždění v uvolnění opatření oproti mnoha jiným oblastem Španělska.

Více souvisejících

Katalánsko Španělsko Barcelona Quim Torra (Katalánsko) Demonstrace ve Španělsku

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy