Koalice francouzského prezidenta Macrona podle povolebních prognóz většinu nezíská

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel.

Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného úspěchu podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení (RN), která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Na druhém místě patrně skončí levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, jíž odhady agentury Ifop přisuzují 150 až 180 mandátů. Výrazný zisk oproti předchozím volbám si zřejmě připíše Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které by mohlo obdržet mezi 80 a 100 křesly. Čtvrtou nejsilnější silou v Národním shromáždění budou nejspíše konzervativní Republikáni s 60 až 70 poslanci.

K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí získat 289 křesel. Pokud by se prognózy potvrdily, ve Francii by nastalo období politické nejistoty, uvádí agentura Reuters. Nové parlamentní uspořádání může podle ní vyústit v dosud nebývalé přerozdělení moci mezi stranami, ale také v politickou paralýzu či dokonce k opakování voleb.

Jako políček Macronovi označila odhady výsledků voleb agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny by nyní závisela na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 prezident François Mitterrand. Jako možný "koaliční" partner se Macronovi podle DPA nyní nabízejí pravostředoví Republikáni.

Podle francouzských médií zaznamenala RN dosud největší volební zisk, který je zároveň zhruba desetkrát vyšší než ve volbách 2017. Strana tak bude například schopna vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře a obracet se kvůli textu zákonů na Ústavní radu, uvedl list Le Monde. Předseda strany Jordan Bardella označil úspěch své strany za politické "cunami" a uvedl, že z Macrona se po dnešku stává "menšinový prezident". Podle Le Penové bude RN "ztělesněním silné opozice".

Člen Macronova tábora Gabriel Attal stanici TF1 řekl, že "nevyhrál nikdo", zatímco vládní mluvčí Olivia Grégoireová hovořila v souvislosti s odhadovanými výsledky o zklamání. Mélenchon v povolebním vyjádření uvedl, že jeho koalice NUPES uspěla ve svém cíli zbavit Macrona parlamentní většiny. Naopak členka Republikánů Rachida Datiová označila výsledky za "hořký neúspěch".

Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový většinový a poměrně složitý. Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.

Související

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy