Německo zakázalo neonacistickou skupinu Vlčí brigáda 44, policie podnikla razie

Německo zakázalo neonacistickou skupinu Wolfsbrigade 44, která usilovala o svržení demokracie. Na twitteru o tom dnes informoval mluvčí ministerstva vnitra Steve Alter. Brzy ráno policisté prohledaly byty členů organizace ve třech spolkových zemích. Našli zbraně i hákové kříže.

Cílem skupiny Wolfsbrigade 44 (Vlčí brigáda 44) známé také pod jménem Sturmbrigade 44 (Úderná brigáda 44) bylo podle ministerstva vnitra obnovení nacionálně socialistického (nacistického) státu. K dosažení cíle byli členové organizace, která vznikla v roce 2016, ochotni použít i násilí.

Bundesinnenminister #Seehofer hat heute die rechtsextreme „Sturmbrigade 44“, auch „Wolfsbrigade 44“, verboten. BM #Seehofer: „Wer die Grundwerte unserer freiheitlichen Gesellschaft bekämpft, bekommt die entschlossene Reaktion unseres Rechtsstaates zu spüren.“ #Rechtsextremismus

— Steve Alter (@BMISprecher) December 1, 2020

Při raziích mělo přes 180 policistů za úkol zabavit majetek spolku a případné propagandistické materiály. Policie zasahovala v bytech jedenácti členů skupiny ve spolkových zemích Hesensko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Severní Porýní-Vestfálsko. Podle agentury DPA se zatím našly mimo jiné nože, bajonety, kuše a mačety, ale i hákové kříže a předměty z dob nacistické Třetí říše.

Číslice 44 ve jméně skupiny se podle agentury DPA vztahuje k čtvrtému písmeni abecedy. DD je zkratkou pro Division Dirlewanger, která odkazuje na speciální jednotku SS složenou z trestanců. V jejím čele stál Oskar Dirlewanger. Jednotka specializovaná na boj s partyzány, která proslula svou brutalitou, se účastnila mimo jiné potlačení Slovenského národního povstání v roce 1944.

Ministr vnitra Horst Seehofer letos zakázal již dvě krajně pravicové skupiny: Combat 18 a Nordadler. V březnu nechal rozpustit také spolek napojený na radikální hnutí Říšští občané, které nynější spolkovou republiku považuje za nelegitimní.

Související

Prvomájová demonstrace Národní demokracie proti EU a české vládě

ROZHOVOR: Na podzim nejspíš uvidíme nepříjemné věci, míní expert na extremismus Jan Charvát

Velká část tuzemské veřejnosti se v důsledku stereotypních mediálních výkladů stále domnívá, že příslušník krajní pravice rovná se skinhead s vytetovaným hákovým křížem, upozorňuje odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v něm mimo jiné přiblížil, jak došlo k rozpadu tuzemských krajně pravicových struktur či nakolik se krajní pravice etablovala v prostředí stále populárnějších bojových sportů. Vysvětlil také, proč očekává, že současné ekonomické problémy povedou spíše k posílení populistů a demagogů než skutečných radikálů a extremistů.
Kulomet, ilustrační fotografie automatické těžké zbraně

Bayerischer Rundfunk: Česko je díky střelnicím rájem pro německé neonacisty

České pohraničí je díky svým střelnicím zaslíbenou zemí pro německé krajně pravicové radikály. Uvádí to bavorská televize Bayerischer Rundfunk (BR), která na dnešní večer na toto téma zařadila do vysílání dokument Im Visier - Neonazis planen den Umsturz (V hledáčku - Neonacisté plánují puč). V něm tvrdí, že bavorští neonacisté se nevzdávají plánů na převrat a vyhrožují místním politikům, policistům, muslimům i Židům.

Více souvisejících

neonacisté Německo extremismus Horst Seehofer

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy