Okolní státy uzavírají Rusko do izolace. Uzavřely hranice pro turisty

Ve třech pobaltských státech a Polsku dnes začalo platit omezení vstupu pro ruské občany. Čtyři z pěti zemí Evropské unie sousedících s Ruskem začaly o půlnoci odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou, napsala agentura Reuters. Země uzavřely své hranice pro většinu Rusů v reakci na širokou podporu ruské veřejnosti pro invazi do sousední země, píše agentura AP.

Zákaz vstupu je zaměřen na turisty a nevztahuje se mimo jiné na ruské disidenty, kteří hledají v EU útočiště, uprchlíky nebo lidi s trvalým pobytem v unijních zemích či na Rusy navštěvující rodinné příslušníky. Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko dospěly k rozhodnutí uzavřít své hranice pro ruské turisty tento měsíc, přičemž podle premiérů zemí tento krok rovněž ochrání bezpečnost Pobaltí, píše AP.

"Rusko je nepředvídatelný a agresivní stát. Tři čtvrtiny jeho občanů podporují válku. Je nepřijatelné, aby lidé, kteří podporují válku, mohli volně cestovat po světě, do Litvy, do EU," uvedla dnes litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. "Jde také o bezpečnostní aspekty, protože taková podpora válečných akcí může ohrozit bezpečnost naší země i celé EU," dodala.

Dnešní omezení vstupu pro ruské občany je dosud poslední z řady sankcí a dalších kroků, které Evropská unie nebo její členské státy přijaly vůči Rusku od 24. února, kdy tato země vojensky napadla Ukrajinu. EU už dříve zakázala lety z Ruska a ponechala k dispozici pouze železniční a silniční dopravní spojení. Tento měsíc pak schválila ukončení zjednodušeného vydávání víz ruským turistům. Poté, co EU pozastavila letecké spojení s Ruskem, začali ruští turisté k cestám do Evropy více využívat pozemní hranice s Polskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou.

Čtveřice zemí nicméně nemůže zabránit Rusům, aby na jejich území vstoupili přes jiný stát, jenž je součástí schengenského prostoru. Chtějí proto, aby všech 27 unijních států zavedlo podobná opatření, píše AP, která připomíná, že některé země už cestování Rusů omezily. Zmiňuje Českou republiku, která jako jedna z prvních přestala vydávat víza pro ruské občany. Vláda premiéra Petra Fialy o tom rozhodla krátce po začátku ruské invaze. Určitá omezení podle AP dříve zavedlo rovněž Polsko.

Reuters upozorňuje, že Finsko se rozhodlo zůstat otevřené, ačkoliv omezilo počet konzulárních schůzek pro ruské cestovatele žádající o víza. Estonská premiérka Kaja Kallasová vyjádřila své rozčarování nad rozdělením v EU a varovala, že mnoho ruských turistů nyní zamíří k finským hranicím. "Existuje mezera a tou mezerou je Finsko," řekla v sobotu Kallasová. "Doufám, že spíše dříve než později to budou muset udělat také," dodala.

Související

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Více souvisejících

Polsko Rusko Turisté

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy