Tři malé země v Evropě včetně ČR se vynořují z uzávěry, píše Financial Times

Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.

Zatím nejdál se odhodlalo jít Dánsko, které 15. dubna znovu otevírá mateřské a základní školy. Česko povoluje otevřít obchody, které prodávají jiné než nezbytné zboží, Rakousko hodlá příští týden otevřít menší obchody, později větší a v květnu i restaurace.

Podle odborníků těmto třem zemím pomáhá skutečnost, že ve srovnání s většími evropskými státy, jejichž zdravotní systémy epidemie srazila k zemi, jsou relativně malé, a také jejich rychlá reakce na mimořádnou situaci.

Joshua Moon z obchodní akademie Sussexské univerzity řekl, že rychlé vládní rozhodnutí o uzávěře účinně snížilo počet nakažených i zátěž zdravotnických systémů. Všechny tři země rychle uzavřely školy, zakázaly shromažďování a v případě Česka a Rakouska nařídily nošení roušek. Dánsko a Česko byly spolu s Polskem a Slovenskem první v Evropské unii, kdo uzavřel hranice.

Tato opatření pomohla šíření epidemie zpomalit, v Rakousku a v Česku se denní nárůst případů snižuje sedm dní, v Dánsku ještě tento trend není jasný. Byť Rakousko sousedí s Itálií, kterou krize srazila na kolena, má jenom kolem 12.700 případů. Pro srovnání Švýcarsko jich hlásí přes 22.000, Německo 107.000. V Česku je přes 5000 nakažených, v Dánsku více než 5500.

Přes tyto úspěchy však představuje rozhodnutí začít opatření uvolňovat riziko. V Dánsku narazilo na nesouhlas rodičů i učitelů, kteří se bojí, že znovuotevření škol děti ohrozí. I když Česko otevírá další obchody, nouzový stav potrvá do konce dubna. Do určité míry tato rozhodnutí zastírají širší smysl plánů, totiž že život občanů se do normálu nevrátí mnoho měsíců.

Vídeňský komentátor Thomas Hofer řekl k uvolňování ohlášenému kancléřem Sebastianem Kurzem, že to bylo velmi chytré politické sdělení. "Dal lidem vyhlídku, budoucnost. Ale ještě to neskončilo a to Kurz zdůraznil také," sdělil Hofer pro Financial Times. Rakouská vláda ve svém oznámení říká, že doufá, že se v květnu budou moci restaurace a kavárny znovu otevřít, avšak definitivně se k tomu nezavázala. Školy v Rakousku zůstanou na neurčito uzavřené a vláda má za to, že nejpravděpodobnější je, že to tak zůstane až do nového školního roku, který začne v září.

Ani jedna ze tří zemí nenaznačuje, že počítá s otevřením hranic pro cizince. Kurz řekl, že o přeshraničních výjezdech na výlety se bude moci rozhodovat, až bude k dispozici vakcína.

Emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob z Nottinghamské univerzity Keith Neal očekává, že vlády začnou pomalu opatření uvolňovat buď až bude k dispozici vakcína, nebo až se vytvoří hromadná imunita.

Pokud se šíření viru obnoví, bude podle něj nezbytné se k omezením vrátit, aby se zamezilo přetížení zdravotnictví. "Období mezi těmi epizodami se ale budou prodlužovat. Myslím, že to bude přístup pokusu a omylu," řekl Neal.

Související

Více souvisejících

Česká republika Rakousko dánsko Financial Times Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy